Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane premiére, vážení členové vlády,

dovolte mi, abych vám ještě jednou blahopřál k vašemu dnešnímu jmenování. Obdržel jsem dopis předsedy vlády obsahující návrhy na jednotlivé kandidáty. Ve třech případech jsem se rozhodl těmto návrhům nevyhovět.

Za prvé, odmítl jsem jmenovat ministrem životního prostředí pana Brabence a místo toho jsem ministrem životního prostředí jmenoval pana Brabce.

Za druhé, odmítl jsem jmenovat pana Martina Jurečku ministrem a místo toho jsem jmenoval ministrem pana Mariana Jurečku.

Za třetí, odmítl jsem jmenovat pana Jurečku ministrem zdravotnictví a místo toho jsem ho jmenoval ministrem zemědělství. Mít ve vládě dva ministry zdravotnictví je sice zajímavá idea, ale obávám se, že by vládě poněkud neprospěla.

Kromě toho jsem v citovaném dopisu zjistil tři další podstatné chyby, které by vedly k tomu, že by nebyl jmenován ministr školství a nebyla by jmenována ministryně práce a sociálních věcí.

Milý pane premiére, šest chyb v jeden a půl stránkovém dokumentu je poměrně dost a ne zcela svědčí o profesionalitě, kterou bychom si všichni od této vlády přáli. To zaprvé.

Za druhé, jsem si vědom složitost situace, týkající se obsazení resortu ministerstva financí. Jeden z ústavních právníků kterého Česká televize občas sebere na ulici ještě nedávno hovořil o tom, že prezident má právo odmítnout kandidáta na ministra pouze tehdy, je-li tento kandidát buď kanibal, nebo analfabet. Dnes tentýž právník varuje před tím, abych jmenoval ministrem financí pana Andreje Babiše.

Vzhledem k tomu, že hnutí ANO jasně a veřejně prohlásilo, že nepůjde do vlády bez svého předsedy, znamenalo by takové rozhodnutí vyhození vlády do povětří a já jsem přesvědčen o tom, že tato koalice je v současné situaci jedině možná a přeji jí plný úspěch.

Nicméně aby se odstranily jakékoliv pochybnosti, požádal jsem prostřednictvím předsedů obou nejsilnějších parlamentních stran Poslaneckou sněmovnu k tomu, aby se vyjádřila, zda služební zákon, který obě komory parlamentu přijaly již před dvanácti lety a který i formou doprovodného zákona jasně vylučuje členy vlády z lustračního osvědčení, je ochotna projednat a přijmout alespoň v prvním čtení. Což se stalo a já za to chci sněmovně poděkovat.

Chtěl bych závěrem apelovat na všechny tři předsedy koaličních stran, aby považovali tento služební zákon za svou prioritu. Jedině tak se zbavíme politických trafikantů, kteří budou vytlačovat ze státního aparátu odborníky. Jedině tak dokážeme to, co dokázali i v jiných zemích díky institutu státních tajemníků. A vy dobře víte, že Česká republika je poslední země Evropské unie, která služební zákon nemá.

Zcela závěrem mi dovolte, abych vám ještě jednou popřál plný úspěch a zejména plné pracovní nasazení.