Po více než třiceti letech od sametové revoluce se musím pozastavit nad „větrnou smrští“ našich zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, obecně závazných vyhlášek obcí, krajů, pražských předpisů, TP, TKP, VL, MP, ČSN, ČSN aj… , které se dotýkají českého stavebnictví. Dnešní právo se v ČR stalo složitým, nepřehledným a pro zahraniční investory špatně vymahatelným.

V konkurenceschopnosti České republiky nám opět ujíždí vlak. V případě nedostatečné infrastruktury, nedostatku kvalifikované pracovní síly, stavu institucí či zaostávání v informačních technologiích, se dlouhodobě „motáme“ na úrovni středně rozvinuté ekonomiky.

Oceňuji proto aktivitu Ministerstva vnitra ČR ve věci přijetí nového zákona, který by umožnil české veřejnosti zpřístupnit databázi právních předpisů územních samosprávných celků. Jen obcí je v ČR cca 6250 a 14 krajů včetně Prahy a každá obec či kraj má svoje vyhlášky či nařízení.

Příměr s Parkinsonovými zákony, které popisují nevýkonnost a samoúčelnost byrokracie, …že „neexistuje žádná závislost mezi množstvím práce a počtem úředníků, počet úředníků expanduje proto, že každý chce mít pod sebou co nejvíc podřízených“, …se nám okamžitě vybavuje v pejorativním nádechu pro „zkostnatělý a nepružný systém řízení“ českého inženýrského stavebnictví.

Společnou vizí pro EU by mělo býti zavedení systému evropské normalizace v celé Evropě za účelem usnadnění výměny zboží, informací a služeb a zajištěním velkého sjednoceného evropského trhu podporujícího konkurenceschopnost a posilujícího inovaci, viz.

Společnou vizí pro EU by mělo býti zavedení jednotných systémů: veřejného stavebního práva, politiky jakosti pozemních komunikací, bytové politiky a celé řady dalších. Tuto vizi jsem zmínil v průběhu konference „Fiskální politika a multiplikační efekt" dne 15. února 2017 v sále ve Sněmovní ul. v Praze, kde jsem ve svém příspěvku „Význam stavebních investic“ upozornil na přetrvávající nízkou investiční aktivitu státu a sníženou schopnost resortu dopravy čerpat evropské dotace, které prohloubily dopad globální hospodářské krize na české stavebnictví.

Bývalo zvykem, že analýzy končily syntézou a obsahovaly (pokud se týkaly vývoje) též určitý pohled do budoucnosti. Toto v případě českého stavebnictví postrádám a optimistické výhledy do budoucna jsem nenalezl ani v materiálech konference CEEC RESEARCH „Setkání lídrů ve stavebnictví“, pořádané dne 22.11.2019 v Betlémské kapli.

Martin Zemánek