Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučeno používat koncentrace hmoty PM2,5 jako indikátor rizika zdraví. PM o velikosti 0,1mm až 1mm mohou zůstávat ve venkovní atmosfeře týdny. Četnými měřeními v tunelech v ČR jsme dospěli k výsledkům, že u prachových částic byl prokázán specifický vliv, který významně zvyšuje zánětlivé procesy. Obzvláště ohrožené jsou skupiny obyvatel s počínajícími plicními nebo kardiovaskulárními chorobami, zejména děti a senioři. 

Je důležité upozornit na to, že expozice PM ovlivňuje vývoj plic u dětí, včetně snížení plicních funkcí a umenšení růstu plic. Nejnovější poznatky z USA (Ritz 2013) o vlivu jemných prachových částic PM  na centrální nervový systém (oxidační stres) prokázal, že se významně podílejí na výskytu autismu, demence, Parkinsonovy nemoci, mozkových příhod a Alzheimerovy choroby. Důsledkem oxidačního stresu je urychlení procesu stárnutí, zvýšení výskytu kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti. Některé studie, zejména v Německu (Severní Porýní-Vestfálsko) již v roce 1997 upozorňovali na nepříznivé ovlivnění vývoje reprodukce, neboť k dlouhodobé zátěži naší populace je na místě uvažovat i mezigenerační přenos poškození genetického materiálu, a tím i další ovlivnění vývoje dětí. Tyto studie prokázaly např., že již při krátkodobé expozici několika dnů až týdnů poškozují genetický materiál (DNA), zvyšují genomovou frekvenci translokací mikrojadérek v periferních lymfocytech a fragmentaci  DNA ve spermiích. Dle WHO je znepokojující nárůst výskytu dětí s nitroděložní růstovou retardací (IUGR) a nízkou porodní hmotností. Důsledkem této funkční nezralosti je v dospělosti zvýšený výskyt kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, dysfunkce ledvin, obesity a hlavně výskyt IUGR je pozorován i u jejich dětí (tzn. v následující generaci). ATEM odhadl externí náklady na poškození zdravotního stavu emisemi PM z dopravy na cca 2 100 miliónů Kč/rok.

V závěru mi nezbývá než souhlasit s názory p. Doc. Michala Vojtíška z ČVUT, který se dlouhodobě zabývá studiem výskytu PM1 vlivem dopravy:

• Nedovolit ve vjezdu vozidlům s nadměrnými emisemi, přetíženým vozidlům, se závadami brzdového systému do městských aglomerací,
   
• Zavedení mýtného alespoň při průjezdu Prahou, Brnem, a to v dopravních špičkách, o tzv. ekologickou složku, za účelem snížení počtu projíždějících nákladních vozidel,
   
• Systematické řešení silniční nákladní dopravy v ČR, zejména tranzitní, a to zejména snížením její intenzity ekonomickými nástroji (plošné zvýšení mýtného o ekologickou složku), a tam, kde je to možné, nabídkou alternativního transportu po železnici,
   
• Důsledné uplatňování zásad udržitelného územního rozvoje při povolování realizace záměrů, které by měly za následek zvýšení intenzity osobní a/nebo nákladní silniční dopravy v oblasti rezidenčních čtvrtích,

a připojit svoje názory:

• Urychleně dobudovat SOKP včetně MO v Praze (VMO v Brně) a tranzitní dopravu vésti pod zemí tunely, které dokáží prachové částice eliminovat ve vzduchotechnických kanálech, šachtách, štolách, komínech, výfukových věžích a filtrech,
   
• Kontrolou vzduchotechnických kanálů, šachet, štol, komínů, výfukových věží a filtrů pověřit Zdravotní ústavy, které by dle plánu prováděly kontrolu, měření, odběry v tunelech a veřejnosti by tak garantovaly řádné provádění údržby včetně mytí a čištění základních prostředků ve vlastnictví MHMP či MD ČR.
   
• Do projektů ze strany investorů požadovat vyprojektování nejnovějších technologií šetřících životní prostředí a lidské zdraví.
   
• Podporovat koncepci čisté mobility, která by propojovala bezemisní dopravu v různých oblastech městského života spolu s inteligentními dopravními systémy v rámci pilíře smart city „inteligentní mobilita“, např. rozvoj elektrické MHD (E-mobility), dobíjecí infrastruktury pro elektromobily nebo systémy car sharingu elektrických vozidel, ale i CNG, diesel-hybrid, palivové články, kombinace palivového článku a trakčních baterií.
   
• Podporovat řízení a regulaci dopravy ve městě (včetně koncepčního řešení cyklistiky a dopravy v klidu) pomocí dopravní telematiky, administrativních opatření i plánovitého rozvoje městské dopravní infrastruktury s využitím evropské metodiky Plánů udržitelné mobility (SUMP), zejména: telematické systémy pro navádění vozidel, projekty zón placeného stání, správu a provoz parkovacích ploch a garáží, výstavbu parkovišť a garáží, zřízení, správu a provoz zón placeného stání.
   
• SUMPy jsou dokonalými plány financování široké škály opatření, které budou ze strany EU požadované. Bude nutné v předstihu zvýšit tlak na naše zastupitele v PSP ČR, aby SUMP úspěšně implementovali do české legislativy a řešili tak naši budoucnost, ale i našich dětí, a pokud možno neopakovat „kostlivce“ se jménem EIA.

V textu byly použity podklady z ÚEM AV ČR, z měření firmy TESO a Zdravotního ústavu Praha 10 v tunelech v ČR, z přednášek odborníků na semináři „Školení zaměstnanců ŘSD se zaměřením na kvalitu a provádění stavebních prací“, pořádaném bývalým odborem řízení jakosti GŘ ŘSD v Kongresovém sále hotelového komplexu Tři věžičky u Stříteže dne 15.-16.3. 2012 a z vlastní zkušenosti se správou, údržbou, investiční výstavbou tunelů v ČR.