Já jsem k tomu ani vystupovat nechtěl, ale po tom, co jsem tady slyšel, tak prostě musím. (Z levé části se ozývá pšt, v sále je stále velký hluk.)

Chtěl bych vám tady předat svoji určitou zkušenost z působení ve veřejné správě, kde jsem působil deset let. Mám určité zkušenosti se správním řádem, s aplikací stavebního zákona, s různými dalšími zákony, s účastí veřejnosti ve správním řízení a podobně. Já jsem tady zaregistroval vystoupení kolegy, který tady pledoval za pozměňovací návrh, který má omezit účast takzvaných zelených aktivistů, nicméně je potřeba říct k tomu A taky to B. Ono to nevylučuje jen ty takzvané zelené aktivisty. Ono to vylučuje úplně celou širokou veřejnost. To znamená že se vracíme o nějakých 30, 40 let zpátky. Přijde investor, chce něco postavit a nikdo mu do toho prostě kecat nebude. A na stavebním úřadě jsou odborníci, kteří to tam schválí.

Vážení kolegové, vážené kolegyně, realita je bohužel úplně někde jinde. Ono by to fungovalo za předpokladu, že bychom měli super kvalitní a super stoprocentní veřejnou správu, ale ono to tak není. Když si vezmeme realitu na stavebních úřadech, málokde, je to spíše hodně vzácná výjimka, na stavebním úřadě sedí vysokoškolák se stavebním vzděláním. Bohužel. Pokud uděláme to, že omezíme vliv veřejnosti, což je mimochodem proti vládnímu prohlášení, myslím si, že je to fatální chyba a je to krok zpátky. Já jsem příznivcem toho, aby se stavební řízení urychlilo, aby se to zjednodušilo. Na tom se shodneme asi úplně všichni. Ale toto správná cesta není. Doufám, že tyto pozměňovací návrhy, které účast veřejnosti omezují, a to fatálním způsobem, tam se nedělá selekce na hodné, špatné a dobré, ono to omezuje úplně celou veřejnost. Tak si to, vážené kolegyně, vážení kolegové, rozmysleme. Já doporučuji pro to nehlasovat, protože to je skutečně zásadní věc.