V čem je problém? Velice zjednodušeně - protože celá záležitost má hned několik oblastí - v tom, když se někdo potřebuje zbavit třeba ledničky (či jakéhokoli jiného elektroodpadu). A i když při jejím pořízení v posledních letech už platí takzvaný recyklační poplatek, může tu ledničku převzít pouze jediná firma. I když by to mohly převzít i další společnosti, nebudou moci, poněvadž novela zákona to může nastavit tak, aby jejich šance k výkupu či odebrání elektroodpadů byly mizivé...Ale k faktům.   

Na úterním jednání Poslanecké sněmovny předložili poslankyně a poslanci za ČSSD Robin Böhnisch, Václav Zemek, Pavlína Nytrová, Ladislav Šincl a Zuzana Kailová ve druhém čtení komplexní pozměňovací návrh k zákonu o odpadech, který ve svých důsledcích naprosto neguje dřívější pozměňovací návrh Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jehož je poslanec Böhnisch předsedou, poslanec Zemek místopředsedou a poslanci Šincl a Kailová jsou jeho členy.

Vzhledem k tomu, že kolem toho panuje řada otazníků a v oblastech zabývajících se odpady a odpadovým hospodářstvím se strhla mela, samozřejmě se rozhodlo hned několik lidí apelovat na to, aby ke schválení novely v předkládané podobě nedošlo. Proč? Létají podezření z lobbingu, z toho, že vše v důsledku připraví možná až tisíce lidí o práci a také o tom, zda nejde o „tunel“ podobný tomu s fotovoltaickými elektrárnami. Nutno dodat, že pro to, aby novela zákona nebyla vrácena k přepracování, ale naopak byla schválena ve zkrácené lhůtě, hlasovali shodně mnozí komunisté po boku sociálních demokratů i členů hnutí ANO. Poslanecká sněmovna by o podaných pozměňovacích návrzích měla tak hlasovat už v pátek 20. června.

JAK HLASOVALI POSLANCI OHLEDNĚ MOŽNOSTI VRÁCENÍ NOVELY ZÁKONA K PŘEPRACOVÁNÍ ? (čímž zákon posunuli k rychlému projednávání)

„Návrh poslanců ČSSD vytvořený ve spolupráci se skládkovou lobby a Hnutím DUHA konzervuje stávající katastrofální stav na dalších deset let a dává zelenou skládkování směsného komunálního odpadu,“ říká například ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Pokud tento návrh projde, můžeme na lepší odpadové hospodářství v Česku i peníze z EU na oblast nakládání s odpady zapomenout, naopak je potřeba v rozpočtu vyhradit prostředky na placení pokut za neplnění bruselských směrnic,“ dodal.

Velké firmy polykají ty malé. A připravují lidi o práci

Pokud se však odkloníme od legislativy a byrokracie, je třeba podívat se na celý problém i z pohledu konkrétních lidí, kterým odpady umožňují živobytí. Za všechny lze uvést například příběh Josefa Lacka z Přerova. „Začal jsem podnikat v oblasti elektroodpadu na začátku ledna 2012. Společnost Kazeto, s. r. o. tehdy propouštěla a mě napadlo jejich uvolněné prázdné prostory pronajmout a zaměstnat nejen romskou komunitu, handicapované, ale i věkově nezaměstnatelné občany, a zajistit jim tak práci a výdělek. Měli jsme 31 zaměstnanců, z toho 24 romských a 7 handicapovaných, větší část z nich byla na Úřadu práce více jak 20 let! Ale rozjeli jsme se. Nicméně moje firma JOSEF LAREFI, s. r. o. podnikala nakonec pouze půl roku a skončila v minusu,“ svěřil se médiím Lacko.