Před otevřením diskusního fóra měl každý z členů panelu prostor pro prezentaci vlastního postoje. Všichni účastníci měli vyjádřit svůj odhad počtu případných uprchlíků, kteří směřují do Evropy, a to, jakou hrozbou je pro Evropu islám. Tomáš Zdechovský zmínil globální počty uprchlíků s odvoláním na údaje Vysoké komisařky OSN pro uprchlíky (UNHCR), které uvádějí, že v současnosti jsou na celém světě v pohybu stovky milionů lidí, bezprostředně Evropy se pak týká asi deset milionů lidí, kteří jsou v blízkosti jejích hranic. Zdechovský sám odhaduje, že se v nejbližších letech mohou pokusit tyto hranice překročit asi dva miliony běženců. Příčinu ale lidovecký europoslanec nevidí v islámu. „Islám nemá nic společného s takzvaným Islámským státem, který jen využil náboženství stejně, jako kdysi křižáci využili k expanzi křesťanství. Islámský stát považuji za sektu, za barbary a lidi, kteří by měli stát před nejpřísnějším soudem a kteří nemají v kulturním světě co pohledávat,“ řekl v Jihlavě Tomáš Zdechovský. K příchodu uprchlíků do Česka uvedl, že je potřeba důsledně oddělovat pojmy uprchlík, ekonomický migrant a také třetí pojem – evropský občan ze zemí kandidujících na členy EU. K těm patří například lidé přicházející z Albánie, Kosova, Srbska nebo Černé Hory, kteří chtějí žít v EU a jejichž počet výrazně vzrostl.

Největší krize od světové války?

Sociolog Ivan Gabal vyjádřil obavy, že v případě uprchlické krize půjde o dlouhodobý problém, který svými rozměry bude největší krizí od druhé světové války a na jehož řešení zatím nikdo nemá zaručený recept. Pokud budou eskalovat okolnosti, jež dnes nutí lidi k útěku, může jít do budoucna o dvacet až dvacet pět milionů lidí. Gabal také upozornil na nepřipravenost evropského imigračního systému. „Svědčí o tom už současná situace, kdy Evropa nestíhá uprchlíky registrovat a statisíce se jich nekontrolovaně pohybují po zemích EU a hledají místo, kde se uchytí. Přetížení imigrací je otázkou soudržnosti Evropské unie a i my budeme muset jako člen nejbohatšího klubu na světě převzít spoluzodpovědnost. Hledání její míry bude otázkou příštích týdnů,“ uvedl Ivan Gabal, podle nějž je cílem dostat vývoj v Evropě pod kontrolu. Uvedl přehled oblastí, které jsou zasaženy různými typy krizí a odkud hrozí příchod uprchlíků, počet obyvatel v těchto oblastech Afriky a Středního východu je asi 510 milionů a systém vzniklý během studené války se hroutí. Upozornil také na to, že model Islámského státu expanduje do dalších zemí.

Jaká je vina islámu

Podle Artura Fišera, který mluvil za IVČRN, je uprchlická vlna způsobena hlavně tím, že imigranti chtějí využít sociální systém a 50 - 70 % z nich jsou ekonomičtí imigranti. „Pokud budeme chtít odlišit imigranty od uprchlíků, měli bychom snížit sociální dávky pro azylanty,“ řekl Artur Fišer. Největší příčinu imigrace ale vidí v samotném islámu: „Diktátoři drželi muslimské země pod krutou diktaturou, ale fundamentalistický islám se nedostával k moci. To se po arabském jaru začalo měnit, takže samotný islám je dnes možná původním důvodem emigrace.“ Fišer také oponoval názoru, že Islámský stát nemá nic společného s islámem, vše co Islámský stát dělá, podle něj vychází z učení islámu.

Ředitel Muslimské unie v ČR Muhamed Abbas odmítl, že islám sám o sobě je hrozbou. „Islám je náboženství, které vyznává čtvrtina obyvatel světa a uplatňuje se v zemích, které jsou kulturně velmi odlišné. Má místo i v Evropě, jako například v Andalusii nebo na Balkáně. Islám má hlubokou kulturu a sám sebe považuje za pokračovatele křesťanství a judaismu,“ řekl Muhamed Abbas. Na to se ze sálu ozvaly výkřiky nesouhlasu. Abbas také odmítl, že by byl islám příčinou imigrace a poukázal na mnoho Čechů, které lze dnes považovat za imigranty například v Saúdské Arábii, kde pracují jako lékaři nebo zdravotní sestry.

Je Česko v bezpečí?

V debatě jako první padl dotaz na to, jak Česká republika řeší přijímání a vracení imigrantů. Ivan Gabal uvedl, že máme zatím velmi nízké počty příchozích a je to podle něj jen zlomek počtu, který Českem tajně procházel při válce na Balkáně. Repatriace se nicméně příliš nedaří, protože uprchlíci přicházejí ze zemí mimo EU. „Důležité ale je i to, jak vnímáme lidi před jejich navrácením; a je otázkou, jestli je držet v zařízeních podobných vězení. Dívat se na někoho, kdo má za sebou strastiplnou tisícikilometrovou cestu, jak ho policisté vedou se spoutanýma rukama, není příjemný ani povznášející pocit,“ řekl Ivan Gabal.

Další dotaz mířil na Tomáše Zdechovského, tazatel chtěl vědět, jak reagují čeští europoslanci na požadavky ohledně imigrace, když například Francie a Německo podle tazatele vytvořily podmínky pro imigraci strukturou pracovního trhu a sociálního systému. Tomáš Zdechovský vidí problém nezvládnuté integrace imigrantů zejména ve Francii a v Belgii, týká se nyní ale i Německa „Musím se smát, když vidím vystoupení některých německých kolegů a jejich rekce na imigraci. Bylo to Německo, kdo říkal, že je na imigraci připraven, a dnes se ukazuje, že v některých oblastech to tak vůbec není,“ řekl Zdechovský. Čeští europoslanci jsou ale podle něj v otázkách imigrace vzácně jednotní. „Všichni naši poslanci jsou proti kvótám, ale na druhou stranu musíme být spoluzodpovědní. Musíme říct, co nabídneme, když uprchlíky nepřijmeme,“ konstatoval Tomáš Zdechovský.

V debatě pak jeden z Jihlavanů promluvil o historii a poukázal na události z roku 1683. „Muslimové odvlékali moravské lidi do otroctví, a kdyby se tenkrát Evropa nespojila proti islámu, tato beseda by tady vůbec nebyla,“ řekl rozhořčeně muž a konstatoval, že podle něj mají xenofobní přístup muslimové. Muhamed Abbas mírnil obavy z islámu tím, že například v Indii islám vládl tisíc let a po celou dobu byli muslimové menšinou, islám tedy nenutí ostatním svou víru. Debatu doplnil Ivan Gabal, který řekl, že většina lidí prchá právě před radikálním islámem a Islámský stát nevysílá své lidi do Evropy, ale naopak si je stahuje do řad svých bojovníků, takže ti, kdo utíkají, jsou obětmi islamismu.

Proč se muslimové radikalizují

K dalším otázkám v debatě patřil problém toho, proč se v Evropě radikalizují umírnění muslimové. Podle Muhameda Abbase se v západních zemích muslimové i v druhé a třetí generaci stále setkávají s diskriminačními projevy, pokud jde o hledání práce nebo bydlení, a také média referují z jejich pohledu o muslimech a islámu nenávistně.

Tomáš Zdechovský označil problém integrace za běh na dlouhou trať, ale problém radikalizace ve druhé nebo třetí generaci imigrantů je podle něj spíše sociální otázkou. Radikálové podle něj byli v mešitě možná jednou v životě, ale najednou mají potřebu někam patřit a cítí se silní ve společenství sobě podobných. Artur Fišer označil za hlavní problém radikalizace mešity, kde se muslimové setkávají s extrémním myšlením. „Vykořenění lidé přicházejí tam, kde se setkají s radikálními salafisty; v brněnské mešitě bylo nejmíň deset kázání, která jsou trestně postižitelná, a je zajímavé, že ještě nikdo tu mešitu ani ty lidi nezavřel,“ řekl Fišer.

Hrozí nám šaría?

V závěru se řešila dlouhodobá perspektiva Evropy a otázka, zda nehrozí, že muslimové díky vysoké porodnosti nakonec dosáhnou zcela demokratickým postupem prosazení práva šaría díky počtu obyvatel. Tomáš Zdechovský na to reagoval konstatováním, že to, zda nás počtem muslimové převýší, je na nás. „Kolik máte dětí, kolik je zde žen, které mají dvě a více dětí? To musíme změnit my a myslím, že je potřeba jednoznačně říct – podporujme rodiny s dětmi, nikdo nevymyslel lepší recept. Jsem ale optimista a nemám strach, pokud budeme podporovat rodiny, děti mít budou,“ řekl europoslanec Zdechovský.

Podle Ivana Gabala navíc nejsou některé obavy opodstatněné, protože statistika uvádí, že ve třetí generaci imigrantů natalita klesá na průměrnou úroveň. Horší jsou ale jiné otázky. „Zatím nemáme žádnou představu, jak zastavit konflikt, který se dál a dál rozšiřuje.  Potřebujeme stabilizovat a podpořit systém ochrany hranic Evropy, potřebujeme zapojit Saúdskou Arábii a další státy Zálivu na participaci řešení uprchlické vlny. A také podporovat stabilní státy v oblasti, například Tunis nebo Egypt. A hlavně zabránit tomu, aby vypukla sunnitsko–šíitská válka. Pak může rozsah počtu potenciálních uprchlíků stoupnout až na sedmdesát milionů,“ řekl v závěru debaty v Jihlavě Ivan Gabal.