Třetím čtením služebního zákona se dnes začali zabývat poslanci. Poslední verze celkové změny služebního zákona vyplývá z dohod koalice a pravicové opozice. Na přání TOP 09 a ODS tak upravená verze předlohy nepočítá například se vznikem generálního ředitelství státní služby. Tato nejnovější verze návrhu služebního zákona totiž předpokládá, že většinu pravomocí generálního ředitelství státní služby převezme Ministerstvo vnitra, na němž vznikne zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu.

Novela přináší i další změny. Státní správa by se například měla více otevřít i pro lidi z jiných sfér, což byl také jeden z požadavků pravice. Proti předchozímu návrhu novely se posune „překlopení“ současného stavu státní správy do státní služby z ledna na červenec příštího roku.

Kvůli uzákonění politických náměstků ovšem normu hodlá vetovat prezident Miloš Zeman, hrozí i ústavní stížností, a to hlavně kvůli paragrafu o politických náměstcích, jenž podle něj se zákonem nesouvisí.

ÚS vydal judikát

„Ústavní soud již vydal judikát, kterým odsuzuje přílepky. Tento paragraf 174 je evidentně přílepkem, protože s podstatou služebního zákona nemá naprosto nic společného,“ vysvětlil Zeman.

Jenže třeba místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka tvrdí, že případná stížnost nejspíš nebude mít šanci. „V tomto případě jde o nesmysl a vsadil bych se, že Ústavní soud, pokud to tam dojde, tuto námitku nevyslyší,“ uvedl již dříve Chvojka pro média.