Čím to, že ještě po 43 letech čin Jana Palacha nenechává nikoho klidným? Kvůli Palachovi se dnes poslanci opět hádali. Záminkou jim k tomu byl opětovně projev komunisty Miroslava Grebeníčka, jenž i dnes své kolegy poslance poučoval o tom, proč se Jan Palach vlastně upálil. Stalo se to v rámci projednávání novely zákona o státních svátcích, významných dnech a dnech pracovního klidu.

„Spolehlivým měřítkem jsou především skutky na křižovatkách života. Jan Palach na těchto křižovatkách obstál. Svůj kredit zakládal na vnitřní poctivosti, na schopnosti vnášet svůj úctyhodný vklad do proudu společenských událostí. A to je nepochybně důvod, proč bychom se Janu Palachovi měli poklonit jako jeden národ, mimo jiné i prostřednictvím poctivého reflektování toho, co vstoupilo do našich dějin jako Pražské jaro,“ zmínil Grebeníček. Podle něj by se ale měla debata o této historii nechat historikům.

„Sněmovna není bádacím pracovištěm. Zamčluje motivy Palachova činu a prezentuje ho pak jako symbol proti totalitě. Parlament ale není dějinný ústav, takže bychom měli přenechat starost o seriózní analýzu odborným pracovištím,“ poznamenal Grebeníček.

Dále zopakoval své tvrzení o tom, proč by se Palach neměl stát symbolem boje proti totalitní komunistické moci. „To je naprosto zavádějící,“ řekl. "Osobně jsem ve sněmovně návrh zákona na doplnění kalendáře svátků a významných dní o nový významný den - Den Jana Palacha - podpořil. Vznesl jsem ovšem věcnou výhradu proti ideologicky formulované důvodové zprávě připojené k navrženému zákonu," uvedl.

"Ví předkladatelka Jana Černochová, že se tento ´bojovník proti komunismu´ vrátil těsně před příjezdem vojsk ze Sovětského svazu, kde byl místo prázdnin na dobrovolné letní brigádě? Ví, že o Marxovi mluvil jako o géniovi? Ví, že si za téma své nejrozsáhlejší seminární práce na Filosofické fakultě na podzim 1968 vybral dějiny Kominterny?“ otázal se kromě jiného.

Grebeníček neušetřil kritiky ani prezidenta Miloše Zemana, který Grebeníčka nedávno označil za neostalinistu. Podle expředsedy KSČM ale Zeman prý propadl "navzdory svým proklamacím" jen mediální manipulaci.

Zatímco ale bývalý komunistický lídr plamenně hovořil o Palachově životě a smrti, bylo zábavné dívat se na to, jak na jeho řeč reagovali poslanci a také jednotliví ministři. Zatímco ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) se smál, řídící schůze Lubomír Zaorálek (ČSSD) si naopak listoval v časopise. Předsedkyně sněmovny Miloslava Němcová (ODS) si pak za stolem nijak nedotčena projevem podepisovala dokumenty, které měla založené od sněmovního legislativního odboru v podpisové knize.

Když Grebeníček zmlknul, naopak se ujal slova poslanec z TOP 09 František Laudát. „Tak jste to tady slyšeli. A pak se s těmi lidmi paktujte!“ vznesl připomínku do řad sociální demokracie.  

Jandák: Pojďme už toho nechat...
 

„Pojďme už toho nechat. Neprezentujme se tady jako bojovníci proti komunismu. Jsme už trapní! Pojďme už o tom konečně hlasovat,“ poprosil pak poslance socialista Vítězslav Jandák.

Poslanci jej sice vyslyšeli, ovšem až po dalších komentářích. Debatu rozčísla kupříkladu i komunistka Marta Semelová. Prý se těší na to, až bude sněmovna jako významný den projednávat, když lidé spáchají sebevraždu ze sociálně - ekonomických důvodů a na den, kdy budou odsouzeni ti, kdo schvalovali zahraniční mise českých vojáků.

Návrh poslankyně ODS Jany Černochové k tomu, aby se 16. leden 1969, kdy se na Václavském náměstí polil Jan Palach hořlavinou a zapálil na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, stal od příštího roku významným dnem, má ale šanci na projití. Norma totiž prošla do závěrečného čtení.

Školský výbor navrhl do předlohy přidat ještě další významný den, a to 28. březen jako Den narození Jana Ámose Komenského. Nynější kalendář zahrnuje devět významných dnů.

Šincl předložil návrh, aby svátek nepřipadl na víkend

Zajímavé je, že k normě o státních svátcích a významných dnech Ladislav Šincl z ČSSD předložil pozměňovací návrh, pokud by státní svátek nebo ostatní svátek, které jsou volnými dny, připadl na sobotu nebo neděli, aby se počet volných dnů rozšířil. V případě soboty tedy o pátek, v případě neděle o pondělí.

Stejný návrh se pokoušel Šincl prosadit už při jednání sněmovního školského a kulturního výboru, ale neuspěl. Dá se tak předpokládat, že ani při závěrečném hlasování příští týden rozšíření dnů pracovního volna neprojde.

Nebyl to jen Palach. I Zajíc a Hlavatý a další...

Šincl ale také poukázal na to, že Jan Palach nebyl jediný, kdo se na konci šedesátých let upálil.

„Málokdo ví, že v prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí. Po Janu Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 lidí zemřelo,“ řekl a připomněl studenta Jana Zajíce. Ten se upálil na Václavském náměstí přesně měsíc po pohřbu Jana Palacha, tedy 25. února 1969 .

„Dále to byl Josef Hlavatý, který se upálil 20. ledna 1969 na pomníku T. G. Masaryka v Plzni. Zemřel 25. ledna 1969. V dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek či Michal Levčík, který se upálil v Košicích 11. dubna 1969. Je tedy škoda, že navrhovatelé na tyto lidí, kteří obětovali své životy v boji proti totalitnímu režimu a okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy ve svém návrhu zapomněli,“ dodal v tomto upozornění.