Sociální demokracie chce zavést majetková přiznání ve dvou podobách - jednak u hotovosti, a pak také v případě nesrovnalostí u celkového majetku.

Důležité je, aby netvrdili, že jsou bez příjmů, a přitom měli v šuplíku 10 milionů v hotovosti

V prvním případě ČSSD požaduje povinné přiznání hotovosti nebo například zlatých cihel, jejichž hodnota překročí určitou hranici. "Jestli by to byl milion nebo dva miliony korun nebo by to bylo 800.000, to je samozřejmě na debatu, ale to, co je důležité, je, aby někdo nemohl tvrdit, že sice neměl příjmy, ale měl skutečně doma v šuplíku deset milionů korun v hotovosti a dalších 15 milionů korun ve zlatě," říká stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc.

Zákon, který by umožnil neprokázanou hotovost zabavit, by podle něj neměl mít dopad na 95 až 98 procent občanů. "V zásadě by ho měli zaznamenat jen ti, kteří jsou nepoctiví, a neměl by se dotknout běžného člověka," je přesvědčen Tejc, podle něhož by se nařízení netýkalo například lidí, kteří nedůvěřují bankám, a proto mají doma hotovost v řádu statisíců korun.

Pokud člověk neprokáže původ majetku, bude mu zdaněn 100 procenty

Ve druhém případě by lidé i firmy museli doložit, jak nabyli majetek, pokud by finanční úřad zjistil nesrovnalosti mezi ním a příjmy. Jako příklad uvádí Tejc člověka, který má vilu za 50 milionů, ale jeho legální příjmy za posledních dvacet let dosahují výše 15 milionů. V takovém případě ho finanční úřad vyzve, aby doložil původ majetku. Když tak neučiní, bude mu nedoložený majetek zdaněn 100 procenty, tedy zabaven.

Podle stínového ministra vnitra by se řízení mohlo zahajovat například při rozdílu mezi majetkem a příjmy ve výši přes pět milionů korun. Vše by prý mělo fungovat v zásadě automatizovaně, díky tomu, že nemovitosti nebo vozidla jsou zapsány v jednotlivých registrech a doklady o příjmech mají zase finanční úřady.

Přiznání by podávali všichni, jejichž majetek přesáhne 20 milionů korun

Prokázání původu majetku podobným způsobem požadují také zemanovci. Pevnou částku zatím nestanovili, hovoří ale o tom, že by jeho původ museli dokládat lidé, u nichž finanční úřad zjistí "propastný rozdíl" mezi příjmy a majetkem. "Pokud vím, že ten člověk prokazatelně má tři domy, šest jachet a osm mercedesů, a přitom má zaměstnání, ve kterém vydělává 15.000 korun měsíčně, tak je něco v nepořádku," říká místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš, podle něhož by se prokazování týkalo jak fyzických, tak právnických osob.

Poněkud jiný přístup k věci mají komunisté, kteří podobně jako zemanovci chtějí občanům k podpisu předložit petici za majetková přiznání. Strana, která by v případě volebního úspěchu mohla podpořit jednobarevnou vládu sociálních demokratů, navrhuje, aby přiznání podávali všichni, jejichž majetek přesáhne deset nebo 20 milionů korun. U firem by hranice byla na 50 milionech.

"Není to žádná buzerace občanů, pouze bič na nepoctivce," je přesvědčena KSČM, která požaduje, aby bohatí majetkové přiznání podávali každé tři roky. Také komunisté, kteří jsou toho názoru, že by agenda spojená s touto povinností nebyla přehnaně vysoká, chtějí sporně nabytý majetek zabavit. Kromě odstrašující funkce opatření zdůrazňují i možný výnos pro státní rozpočet.