Vítězem druhého kola přímé volby prezidenta je Miloš Zeman. Zvítězil o více než 10 procent hlasů nad protikandidátem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), po poměrně vypjatém týdnu předvolební kampaně. Jak nahlíží na výsledek poslanec ČSSD, ze které Miloš Zeman vzešel, Jiří Koskuba?

„Abych se přiznal, z mého pohledu je dobře, že historicky první přímá volba prezidenta republiky je za námi. Dle mého jediný, kdo na ní skutečně vydělal, jsou bezesporu média. Jak ta ještě nezávislá a objektivní, tak ta závislá a neobjektivní. Bylo o čem psát. A byl o to, často bez ohledu na kvalitu a obsah, zájem. Ostatně zřejmě proto média přímou volbu tak vehementně prosazovala. Až lid uvěřil a politici ustoupili. Co taky zbývalo. Navíc to populisticky slíbili. Tradice, netradice,“ reagoval v počátku svého komentáře pro ParlamentníListy.cz Koskuba, který kromě poslancování působí jako primář v nemocnici Na Bulovce.

SLEDUJEME téma: PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA

Jak přiznal, průběh přímé volby ho však ujistil v tom, že na ní nakonec vydělali i politici samotní.

„Je férové si to přiznat. Po prvním kole se nálada mezi lidmi až překvapivě zradikalizovala. Soutěž se změnila na střet. Skvělý postřeh prokázal minulý týden můj kolega byť z druhé strany fronty, pan senátor Kubera. Varoval před nepřátelstvím mezi oběma tábory příznivců zbývajících kandidátů. Proto si ani neumím představit, jakému nátlaku, kritice, pomluvám, podezřívání a jistě i výsměchu bychom ze strany médií, tzv. celebrit a následně pak veřejnosti byli vystaveni my, poslanci a senátoři, kdybychom jednoho ze zbývajících dvou pánů vybírali na Hradě sami. Jsem upřímně rád, že odpovědnost na sebe vzal lid sám. Snad nyní po volbě mezi přívrženci vítěze a poraženého žádná nenávist nevznikne. Vyhrát mohl opravdu jenom jeden. A oba na tuto funkci svým způsobem měli. Jeden spíše noblesou a nadhledem, druhý zase schopností opravdu vládnout a ovládat,“ konstatoval dále poslanec Koskuba.

Kvůli volbě se zapomnělo ale i na další důležité věci

Připomněl však také to, že prezident, byť je mu věnovaná tak velká pozornost, přitom skutečných pravomocí má málo. Alespoň v Česku.

„Lze si proto možná slangem říci: Vo co go? Navíc lidi z naší, bohužel, zřetelně těžce rozdělené, rozpolcené a nespokojené společnosti čekají daleko důležitější volby. A ne jedny. Jistou výhodu přímého volebního maratónu spatřuji v tom, že se na několik týdnů jaksi zapomnělo na všední problémy. Výhodu pochopitelně jak pro koho. Mnohdy jsme se hrabali v minulosti obou kandidátů. A to minulosti až příliš vzdálené, zhusta účelově pokřivené. Oba ji pochopitelně mají. Ale nějak se vytratila současnost. Zapomnělo se třeba na klasické novoroční zdražení prakticky zase všeho. A to očividně nikoliv jenom díky páně Kalouskovu dalšímu zvýšení DPH. Stačí zavítat do obchodu. Pozorný zákazník si nemůže nevšimnout, že i základní potraviny byly zdraženy podstatně více, než se díky DPH tvrdilo a čekalo. Dokonce i v našem místním oblíbeném hypermarketu, kde svět byl údajně ještě nedávno v pořádku. Asi zase ta neviditelná ruka trhu, že? K tomu také voda, teplo, plyn, elektřina, činže, benzín a nafta. Pravda, seniorům přibylo díky neskonalé laskavosti vlády několik ušmudlaných desetikorun měsíčně navíc. Rozkutálí se však vynuceně během několika hodin, maximálně dnů. A oni si budou opět muset ještě více utáhnout již tak zaškrcený opasek. Je jen otázkou času, kdy je nepřeštípne. Náhoda nebo účel?  Na to si odpovězte sami. Nejde totiž jenom o seniory,“ připomněl Koskuba.

Raději starosti s opoziční smlouvou? Bylo to pragmatické řešení…

Ano, jak Koskuba konstatuje ve svém komentáři, Češi prostě měli nyní jiné starosti. Například v předvolebním kvasu vytahovali opět na světlo světa „opoziční smlouvu“.

Další komentáře uplynulých týdnů Jiřího Koskuby a Jaroslava Kubery čtěte ZDE

„I když se na mou hlavu jistě snese vlna kritiky, nemyslím si, že byla zase až tak špatný nápad. Šlo o pragmatické a funkční řešení. Jak totiž širší koalice fungují ve skutečnosti, nám ve vší nahotě předvádí mj. právě i současná prý protikorupční vláda. Ta s paní zásadovou Peakovou, panem sportovcem Dobešem, panem osvobozeným Škárkou, panem odsouzeným Pekárkem a jinými borci.  Je tohle snad lepší, čistější? Já si to, omlouvám se,  vůbec nemyslím. Pravda, ty nové kauzy se daří daleko lépe zamést pod koberec. Trénink je prostě trénink. Dokonce právě díky volbě prezidenta se na ně takřka zapomnělo. Ostatně i zatoulaný kolibřík se spokojeně vrátil do modrého hnízda. Jelikož se zase nic, ale vůbec nic neprokázalo! Mělo-li se vůbec prokázat, že? Škoda, tyhle kauzy nejsou rozhodně o nic menší ani levnější, než ty vzniklé krátce po divoké privatizaci. Jak se kulantně novodobé rozkradení Čech nazývá,“ uvedl dále Koskuba pro ParlamentníListy.cz.

Dusí vláda i smog…

Podle Jiřího koskuby zatímco se národ zabýval volbou hlavy státu, ani si nevšimnul, že ho zase trošku dusí. Ovšem nikoli vláda, ale smog, přesto, že prý máme odsířené elektrárny a každou volnou louku, pole či jižní svah znetvořené dotovanými  solárními panely.

„Že i spousta továren již trvale zanikla. Že auta mají drahé katalyzátory a v palivu je povinně stále více biopřísad, z dnešních převážně žlutých polí, na kterých dříve byly pěstovány hlavně potraviny. Ty, co dnes dovážíme. Přitom zvláště ve městech topíme prý „ekologicky“, ale čím dál dražším plynem. Také na zateplených domech budeme mít z rozhodnutí Bruselu povinné energetické štítky. I v prostoru, jako je třeba osvětlená kadibudka, kde rozsvěcujeme jen nakratičko několikrát denně, jsme přitom, jak jinak než povinně, klasickou žárovku nahradili drahou úsporkou. Ta však bez ohledu na vysokou cenu kupodivu rozhodně nevydrží tak dlouho, jako ta klasická, Bruselem zakázaná. A takhle můžeme pokračovat. Dýchat se musí. Ač zatím ještě kupodivu nezdaněně, zdarma. Je prostě něco hodně špatně. Prezident republiky to však asi nevyřeší. Ať ten, nebo ten,“ pokračoval poslanec.

Volba prezidenta přinesla také pozitiva

Jiří Koskuba pak dále upozornil i na dobré věci, které přímá volba prezidenta v uplynulých dnech Čechům přinesla. „Nerad někoho poučuji, ale lidé by měli takto přistupovat ke každé volbě. Svým starostou počínaje. Ať už je náš volební systém jakýkoliv. Jistě, v zásadě se možná rozhoduje mezi levicí a pravicí. Ale ony nakonec ty rozdíly mezi reprezentanty obou uskupení mnohdy nejsou zase tak ostré, jak by se zdálo, bohužel často ani konkrétní činy. Ono je to spíš o lidech, v tom dobrém, i v tom zlém. Nikdo přeci voliče ani v těch obyčejných volbách dnes nenutí k tomu, aby volil jen neupravenou kandidátku té či oné partaje, v pořadí sestaveném sekretariátem. Je to, pravda, pohodlnější, ale existuje již možnost hledat a upřednostnit na ní ty neproblematické kandidáty, lidem bližší a opravdu známé. Možná budoucí skutečné a tolik potřebné osobnosti. Stačí jen chtít. A nebýt v tom úplně sám. Jako volič, jako kandidát,“ myslí si Koskuba.

Přiznal taktéž, že ho potěšilo to, že voliči mají konečně zase schopnost odpouštět. Nepaušalizovat, neaplikovat lacinou kolektivní vinu, jak je k tomu mnohdy populisticky, trapně až bulvárně vedou mnohá média.