Expremiér Petr Nečas například v rozhovoru pro týdeník Reflex konstatoval v posledních dnech mimo jiné doslova to, že: „Když proti někomu stojí lidský dobytek a svině, může se stát cokoli, protože jsou někteří prokurátoři dnes schopni využít a zneužít úplně všeho.“ Co může stát za změnou tónu jeho rétoriky?

„Abych se vám přiznal, já už ani moc výkřiky pana expremiéra nesleduji. Po letech v politice se sice stal jak předsedou strany, tak i vlády - oslnivá kariéra. Jenže…ODS je před krachem, jeho vláda padla, země jí spravovaná je ve vleklé krizi, až maléru. Jeho osobní život nevyjímaje. Obávám se, že úspěch vypadá poněkud jinak. Těch nejasností, problémů a malérů je kolem pana Petra, kdysi řečeného Čistého, náhle nějak moc. Přitom se pan expremiér pohyboval v kruzích, kam obyčejný člověk ani nedohlédne. Mne nevyjímaje. Nezapomínejme proto, že ví - či alespoň tuší – co z toho všeho je a co není pravda. Kdo 'tam nahoře' karty míchal a rozdával, komu a jaké. Kdo hrál s falešnými. Taky pro koho a za kolik. Co se může provalit, co skutečně hrozí. A nejen jemu,“ myslí si Jiří Koskuba.

Další komentáře Jiřího Koskuby a Jaroslava Kubery čtěte ZDE.

Z čím větší výše člověk padá, o to tvrdší je pak dopad

Připomněl pak i známou pravdu: Z čím větší výše člověk padá, o to tvrdší je pak dopad. „Ať už na zadek, nebo přímo na 'kebuli'. Je pochopitelné, že nezbláznit se z toho všeho, to by byl zázrak. Tím snad jedině lze vysvětlit nejen ta rádoby silná a přitom spíše jen tupě vulgární slova. I spiklenecké teorie. Nebýval to jeho zvyk, to mu přiznejme. Tím netvrdím, že jsme mnohdy od něj nemohli neslyšet, ve vší úctě, i naprosté pitominy. V tomto směru však, bohužel, nebyl a není mezi mnohými politiky, a to i premiéry, až zase tak osamocen. Připadá mi však, že zatím právě z pánů premiérů nakonec skončil nejhůře. Post bruselského komisaře má v nedohlednu. A zřejmě i takový křišťálově čistý nákup akcií, jako se podařil bývalému 'korunnímu princi z Liďáku' Standovi, by dnes asi jen těžko ututlal. Tedy alespoň doufám! Ať už ten Nejvyšší soud rozhodl, jak rozhodl. Nechme proto tedy, prosím, dnes už pana expremiéra s jeho pomatenými výkřiky být. Čert ví, co ještě vyplave. A navíc - do padlých se přeci nekope,“ uzavřel svůj komentář prvního tématu poslanec Koskuba.

Syndrom hodného hocha, myslí si Kubera

Podle senátora Jaroslava Kubery se za změnou slovníku expremiéra dá hledat takzvaný "syndrom hodného hocha". "Asi to známe ze školy, když má někdo pravidelně trojky a čtyřky a dostane dvojku, rodiče ho doma odmění a koupí mu třeba kolo. Ten, kdo dostává jedničky a dvojky a jednou někde schytá trojku, to pak často schytá i doma. Tak bych to viděl i s Petrem Nečasem. Když prezident mluví o idiotech a idiocii, nikoho to nepohoršuje a nikdo se tomu nediví, ale jakmile použije slova, která jsou v lidské společnosti dnes naprosto běžná - tedy dobytek a nevím co, Nečas, je z toho oheň na střeše," konstatoval pro ParlamentníListy.cz senátor.

Podle něj by bylo nejlepší si počkat na to, jak vše dopadne, protože je ve všem ještě hodně neznámých. "Navíc, Nečas toho ví možná podstatně víc, než víme my, proto se odhodlal i k tomu odhodit slušné vyjadřování," podotkl ještě.

Zákulisní jednání nabírají na obrátkách

Hlasování o důvěře Rusnokově vládě se blíží. A s tím začínají na obrátkách nabírat zákulisní jednání. Co osobně oba politiky v tomto týdnu nejvíce překvapilo v tomto ohledu? Jiří Koskuba to vzal nejprve obecněji.