"Souhlasím v tom, že výuka moderních dějin na našich školách je na velmi špatné úrovni a že by se určitě mělo přispět ke zlepšení výuky historie. Už nemůžu souhlasit s tím, že k tomu přispívá program Příběhy bezpráví, které jsou velmi dezorientační formou výuky dějin. Ale možná by bylo dobré v tomto projektu pokračovat, neboť příběhů bezpráví je tady mnoho. To znamená ukazovat příběhy bezpráví, které se dějí teď, kdy jsou lidi bez práce, kdy jsou lidi na ulici, protože nemají na bydlení, kdy jsou lidi, kteří nemají na zdravotnictví, na léky a tak dále, kdy jsou žebráci... Za těch pětadvacet let je zde příběhů bezpráví celá řádka,“ řekla dnes Marta Semelová do sněmovního mikrofonu v momentu, kdy jen pár poslanců (přes čtyřicet z nich se pro dnešní den omluvilo) poslouchalo nesouhlas Miroslavy Němcové s odpovědí předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) ohledně situace v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

„Tu její rétoriku já znám, je jak kafemlýnek,“ reagovala ale na slova Semelové posléze Němcová. Komunistce k tomu připomněla její názory na justiční vraždu Milady Horákové. K ní Semelová totiž kdysi v médiích řekla, že dost pochybuje o tom, že to byla u Horákové vynucená přiznání.

„Rozumím tomu, že paní poslankyně Semelová cokoliv potřebuje obrátit, tak obrátí způsobem, který nám tady převedla,“ uvedla ještě na konto Semelové ve sněmovně Němcová.

Někdejší ředitel ÚSTR Daniel Herman, který je nyní ministrem kultury (KDU-ČSL), nadto začal Semelové asi k osvěžení její paměti předčítat čísla, koho všeho komunisté popravili, zavřeli, či pronásledovali.

Herman ale na konto interpelace přiznal, že situace v ÚSTR je momentálně velmi tristní. Z ústavu má totiž brzy odejít až dvaadvacet lidí, a to v rámci nového organizačního řádu, který bude platit od dubna příštího roku. Jedno z oddělení digitalizace dokumentů má navíc zcela zaniknout a bude omezen také počet náměstků a ředitelů odborů.

„Pokud já jsem stál v čele ústavu, tak tam digitalizace probíhala velmi dobře... Jsem přesvědčen o tom, že současné vedení bylo do ÚSTR dosazeno nelegitimní cestou,“ spílal na situaci v ÚSTR taktéž Herman. Podle něj za poslední dobu upadla v ústavu nejen vědecká činnost, ale ústav nevyvíjí ani žádnou činnost navenek, a ani nepořádá žádné veřejné akce. Dokonce vydávání vědeckých publikací stojí na nule.

„V Ústavu pro studium totalitních režimů je nyní neradostná atmosféra. Ústavem zmítají totiž vnitřní spory, a navíc tam byli dosazování šéfové instituce, kteří nestačili zabránit rozvratu. Od dosazení ředitelky Pavly Foglové se tam brzdí i digitalizace,“ uvedla předtím na konto rozpadající se instituce Němcová. Podle ní by měl ústav pracovat tak, aby byly uchovány informace v dobré formě pro budoucí generace, což se téměř neděje.  Případnou reorganizací nadto dle ní hrozí omezení badatelské práce.