„Prezident Miloš Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka uvedl, že případný druhý pokus o sestavení vlády nepodnikne dříve, než pan vrchní zástupce Ištvan dokončí vyšetřování možného propojení některých politiků a politických struktur s tzv. kmotrovskými mafiemi. Pan prezident se přitom odkázal na rozhovor v Hospodářských novinách, kde pan Ištvan hovoří o tom, že se v řádu několika týdnů čeká v této věci senzace a že pro tuto senzaci má již dostatečné důkazy,“ píše ve svém prohlášení poslanec Pavel Staněk.

„K tomu nezbývá než dodat, že pouze idiot by nevyužil rozhovor v tisku (kterým již dlouhá léta opovrhuje) jako argument pro nejmenování Vlády České republiky. Myšlenková konstrukce ‚četl jsem cosi v novinách, a proto počkám, až se něco vyšetří a poté (možná) někoho pověřím sestavením vlády‘ je prostě ‚k sežrání‘,“ dodává Staněk.

Jenže právě odvolání na vrchního státního zástupce mu vadí. „Rozumím politické taktice, kdy prezident kope do oslabeného a nepopulárního Parlamentu, do politických stran a využívá jejich slabosti k rozšiřování vlastní moci. Nutno dodat – dost jsme mu to za poslední měsíce ulehčili. Není ale možné, aby prezident ohýbal své ústavní povinnosti tak, jak se mu právě líbí a hodí. Především ale není možné, aby své ústavní kroky odvozoval od práce vrchního zastupitelství nebo policie,“ zlobí se poslanec.

Poslední kroky Miloše Zemana v něm prý probouzejí strach. Do ústavního systému totiž prezident vpouští nejistotu a nepředvídatelnost.

„Proto považuji za důležité, aby prezident předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a poslancům (a především veřejnosti) své kroky vysvětlil. Zde jsou otázky za mě: Která část Ústavy zmiňuje vrchní zastupitelství či policii jako ty, kteří určují jmenování Vlády ČR? Můžete definovat oblasti informací, kterými se v budoucnu při výkonu svých ústavních povinností budete řídit (předpověď počasí, situace na D1…)? Jaký novinový titulek ovlivní jmenování příští vlády vzešlé z parlamentních voleb?“ ptá se ironicky Staněk.