„V tuto chvíli je předčasné hovořit o opatřeních na výdajové, případně i příjmové stránce státního rozpočtu," vzkazuje Petr Nečas. Podle tohoto prohlášení bude připraveno několik variant na obou stranách rozpočtu - jak příjmové, tak výdajové. Konkrétní varianta bude prý ale vybrána na základě lednové makroekonomické predikce.

Následující vývoj nyní nelze podle Nečase spolehlivě odhadnout. „V každém případě budeme v 1. čtvrtletí příštího roku připraveni na změněnou ekonomickou situaci reagovat případnou úpravou struktury státního rozpočtu," uvádí ve zprávě premiér Nečas.

Celé prohlášení premiéra ZDE

Jak máme věřit číslům v rozpočtu, když jim nevěří ani Kalousek

„Je to fakt, který je zřejmý už dlouhodobě," reaguje pro ParlamentníListy.cz na Nečasovo prohlášení komunistický poslanec a ekonom Jiří Dolejš. „Barvu" podle něj přiznal jako první ministr financí Miroslav Kalousek (TOP09) už letos v červnu na rozpočtovém výboru. „Sám řekl, že těm číslům nevěří, a že realita bude jiná," vzpomíná Dolejš. Naskýtá se tak podle komunistického poslance otázka, „jak mají těmto číslům věřit ostatní, když jim nevěří ani sám ministr financí".

Dolejš dále připomněl, že vláda vyzvala NERV (Národní ekonomickou radu vlády), aby zpracovala krizové scénáře, což se podle něj nejspíš děje, a právě tyto scénáře by měly být základem pro korekci rozpočtu v příštím roce.

Sledujeme téma Rozpočet

Vláda chce upravovat rozpočet s křížkem po funuse, tvrdí Dolejš

Rozpočet, který předložila vláda, je podle Dolejše velmi optimistická verze rozpočtu, pokud jde o výši příjmů do státní kasy. NERV pak má zpracovat verzi krizovou, která by měla být minimálně stagnační, ne-li záporná.

„Problém je, že to přichází s křížkem po funuse," konstatuje komunistický poslanec, člen rozpočtového výboru. Připomněl, že o nové verzi rozpočtu bylo možné diskutovat už v letních měsících, kdy už všichni kolem mluvili o stagnaci. „Mluvím samozřejmě o těch, kdo nebyli v tenatech "erárního optimismu"," dodává s úsměvem Dolejš.

Země kolem nás revidují rozpočty, česká vláda se ho úporně drží

Co je ale podle Jiřího Dolejše vůbec nejhorší, že vláda sice změnila taktiku - už prý netrvá na tom, že čísla v rozpočtu jsou svatá, ale nereaguje na to, že za alternativními scénáři musí být nějaká koncepce, o níž je třeba diskutovat. „A vláda se o této koncepci i nadále nechce bavit," říká Dolejš. Připomněl, že zatímco další země v EU korigují a doplňují koncepce, uvažují o jiných možných přístupech, tak česká vláda setrvává ve stejném směru, jen přepočítává dopady. Jinak je ale podle Dolejše naprosto uzavřená širší debatě.

Jiná hospodářská strategie je totiž podle Dolejše pro Nečasovu vládu nepřekročitelný problém. „Obávám se, že stejně nepřekročitelný bude i ve vztahu k připravované novele zákona o státním rozpočtu," dodává poslanec. Podle něj lze očekávat, že nedojde-li k nějakému „dominovému efektu" v EU, lze kulminaci problémů očekávat na jaře příštího roku.

Zvýšená DPH ani zvýšená spotřební daň očekávaný rozpočtový příjem nepřinesou

Výpadek státního rozpočtu by měl být podle něj ve výši 45 - 50 miliard, což podle Dolejše znamená, že buď se v této výši zvýší příjmová částka rozpočtu, nebo se ve stejné výši bude škrtat. „V tomto objemu škrtat, je snad už skoro neproveditelné," směje se Dolejš.

Zvýšení příjmové strany rozpočtu má také svá rizika. „Je zde samozřejmě možnost zvýšit DPH, nebo spotřební daň na alkohol a cigarety. Víme ale, že to ten očekávaný efekt nedá," říká Jiří Dolejš. Další zvyšování podle něj nemusí znamenat zvyšování výnosu, ale spíše snížení spotřeby. Podle Dolejše si vláda připravuje past, z níž nebude nakonec řešení.

Nejsou podle něj následně vyloučeny ani mimořádné vládní kroky, jako například odložení penzijní reformy o jeden až dva roky. Podle něj je třeba posílit příjmovou stránku rozpočtu například progresivním zdaněním, nebo zdaněním bankovního majetku (to udělalo nyní Německo), což by mohlo přinést do státní pokladny desítky miliard.

Vláda je schopná udělat cokoliv, aby se zachránila

Ještě radikálnější postoj zaujímá člen sněmovního hospodářského výboru Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Co chcete po ministrovi financí, který ještě před rokem bagatelizoval dopady krize svými odhady, které se ani vzdáleně neblížily realitě? Této vládě se přece nedá věřit," doslova zuří Foldyna.

Připravovaných aktualizačních kroků, pokud jde o rozpočet, se Foldyna velice obává. „Jsou schopni udělat v tuto chvíli cokoliv, jen aby se zachránili," rozčiluje se. „To je pro nás šílená informace, že bude vláda aktualizovat tyto věci a improvizovat v době krize,", nadává oranžový poslanec. Česká vláda podle něj experimentuje na občanech už od samého počátku a ještě jim to říká veřejně. „Tak to je opravdu šílené," rozčiluje se v reakci pro ParlamentníListy.cz Foldyna.

Dlouhý? Čert a ďábel dohromady

Do varu se ovšem dostává při vyslovení jména člena NERV, Vladimíra Dlouhého. Jestliže je podle něj tento člověk identický s člověkem, který zde privatizoval počátkem devadesátých let čokoládovny, chemický průmysl, a další, což samozřejmě je, tak to je podle Foldyny šílenost a vyhánění čerta ďáblem.

„Vladimíru Dlouhému a jeho scénáři může věřit buď naprosto naivní člověk, nebo blázen," dodává Foldyna na závěr.

Psali jsme:
Jandák lituje lidi. Volili knížete a Nečase. Teď budou žebráky a bezdomovci
Hra na slepého Kalouska: Díru v rozpočtu asi zalepí občan
Kalouskovo ministerstvo zveřejnilo ekonomickou prognózu. Špatnou