Pane poslanče, co se týče církevních restitucí, chcete prý do Poslanecké sněmovny připravit novelu, která má zamezit vyvedení navráceného majetku do zahraničí prostřednictvím církví, jež reprezentují cizinci. Podle vás prý existuje „důvodná obava“, že církve nebudou s majetkem od státu vždy nakládat ve prospěch českých občanů. Můžete podstatu této normy vysvětlit?

Text novely je hotov a byl předán prostřednictvím předsedy poslaneckému klubu ČSSD, který jej musí v souladu s pravidly klubu projednat a vyslovit souhlas nebo nesouhlas s jeho podáním do legislativního procesu. Zákon zavádí jednoduché pravidlo, které stanovuje, že statutárním orgánem církevní právnické osoby musí být občan České republiky. Toto omezení platí pouze pro případy, kdy jde o právnickou osobu získávající majetek na základě zákona o vyrovnání s církvemi. Pokud by podmínka státního občanství nebyla splněna, může Ministerstvo kultury ustavit takové právnické osobě pověřence. Ten by byl státním občanem a měl právnické vzdělání. Stal by se garantem řádného hospodaření a na základě prováděné kontroly by byl oprávněn podat žalobu na neplatnost právního jednání, případně vymáhat ve prospěch příslušné právnické osoby škodu.

• TÉMA: Miliardy pro církve
   

Údajně impuls k vašemu nápadu vzešel od advokáta Zdeňka Koudelky, který odhalil problém v Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina. Má tady jít o správu kláštera polskými členy opatství. O co v tomto případu jde?

Případ brněnského opatství patří k těm, které mě inspirovaly. V žádném případě ale můj návrh nemá ambici stát se „lex Staré Brno“. Naopak se snaží o řešení platné pro celou naši zemi.

Jsou vám známé i jiné možné formy – a konkrétní případy – vyvádění majetku prostřednictvím církví do ciziny?

Některé církevní právnické osoby, v jejichž čele stojí cizinci, získají v rámci restitucí majetek v řádu stovek milionů korun. Podle současných právních předpisů jim nic nebrání v tom, aby například lesy či jiný nemovitý majetek prodaly a získané finance použily podle svého uvážení. Nerad bych se dočkal situace, kdy čeští daňoví poplatníci budou prostřednictvím restitucí podporovat například „chudé“ věřící v Německu nebo jiných zemích. Zákon by měl podobným situacím zamezit.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub ale upozornil, že je váš návrh protiústavní a zároveň xenofobní. „Nerozumím panu poslanci Tejcovi, proč se nepoučil z nedávné blamáže, kdy senátor František Bublan stahoval stejně absurdní návrh na omezení církví, který byl protiústavní. To, co pan Tejc předvádí, je nejprve protiústavní, protože rozhodnutí o charakteru církví bylo Ústavním soudem již několikrát potvrzeno. A pak také velmi xenofobní, hraničící s věcmi urážejícími ty, kdo přišli do České republiky pomáhat,“ řekl T. Holub. Co byste mu vzkázal?

Od Tomáše Holuba jsem ani nic jiného nečekal. O povahu církevních restitucí se přeme od samého počátku. Na navrhovaném zákonu nevidím nic xenofobního. Požadavek na státní občanství není ani protiústavní, ani neobvyklý. Konečně i současný právní řád – například vůči starostům – vyžaduje podmínku státního občanství, zatímco u členů zastupitelstva taková podmínka stanovena není. Obsahem státního občanství je především věrnost státu. A stát by měl mít právo vyžadovat tuto podmínku po statutárních orgánech právnických osob, kterým předává významný majetek.

Jenže ani ostatní politici nejsou z vašeho nápadu příliš nadšení. Tak třeba ministr kultury Daniel Herman na svém profilu v ParlamentníchListech.cz uvedl, že nemáte v této věci pravdu a že se jen „populisticky“ snažíte oživit téma, které se pomalu stává minulostí. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek médiím řekl, že považuje váš návrh spíš za projev jakéhosi vnitrostranického boje uvnitř ČSSD, a poslanec z ODS Marek Benda prý vaši aktivitu pokládá za úplný nesmysl. „Vydávaný majetek jsou lesy, pole, a to, jak dobře víme, se nedá vzít a odvézt do zahraničí,“ podotkl Benda. Co těmto reakcím říkáte?

Proti se vyjadřují především zástupci stran, které chybně připravený a silou prosazený zákon o tzv. církevních restitucích podporovaly nebo prosazovaly. Jejich odmítání je tedy zcela logické. Lesy a pole skutečně nelze vyvézt do zahraničí, mohou však změnit své majitele. To jistě nebylo cílem restitucí. Dosazování cizích státních příslušníků, kteří neznají právní řád ČR ani historické souvislosti vzniku a účelu majetku, do pozic statutárních orgánů nepovažuji za správné.

Vy osobně jste stál již za návrhem zákona o prodloužení lhůt na vydávání majetku církvím. Jak vlastně legislativní proces kolem této normy dopadl?

Tento zákon jsem předložil již 21. března 2014. Za tu dobu se bohužel ODS, TOP 09 a KDU-ČSL úspěšně dařilo projednávání zákona ve Sněmovně blokovat a oddalovat. Za více než rok se nepodařilo projednat jej ve druhém čtení, a není tedy možné o něm hlasovat. Lhůty běží, a přijetí zákona tak postupně ztrácí svůj smysl. Obdobně může ztratit smysl i posílení pravomocí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který by nově mohl podávat k soudu žaloby proti rozhodnutí o vydání majetku, učiněné Státním pozemkovým úřadem, jenž je v gesci Ministerstva zemědělství.

Myslíte si, že ČSSD obstála ve vztahu k církevním restitucím? Média totiž v posledních měsících spíše referují v tom smyslu, že sociální demokracie na jakoukoliv změnu kolem vydávání majetku církvím rezignovala. Trpí podle vás ČSSD pocitem, že se musí za církevní restituce svým voličům omluvit?

Nechci hovořit v této věci za ČSSD. Už proto, že nejsem od srpna 2013 součástí nejužšího vedení. V rámci svého mandátu dělám maximum proto, abychom napravili chybné rozhodnutí přijaté pravicovou koalicí v minulém období. Za tzv. církevní restituce se ČSSD omlouvat nemusí. Omlouvat se musejí ti, kteří zákon přes odpor veřejnosti a vážné věcné výhrady ve Sněmovně prosadili s převahou jednoho hlasu. Ani jeden hlas pro tento zákon nepřišel z řad ČSSD.