O nějaké to procento může výsledky výzkumu voličských preferencí ovlivnit řada faktorů. Například to, jaké otázky jsou kladeny a v jakém pořadí. S takovou nabídkou prý před volbami v roce 2010 přišel za předsedou Strany Zelených Ondřejem Liškou zástupce jedné agentury zabývající se výzkumem veřejného mínění.

Výzkum na míru

"Ten pro nás 'výhodnější' průzkum by samozřejmě stál výrazně víc. Pochopitelně jsem toho člověka vyhodil," tvrdí Liška, který však své obvinění nemůže doložit, a proto jméno agentury nechce prozradit. Předseda zelených kvůli své zkušenosti prohlašuje, že průzkumy se spíše blíží nepříliš férovému ovlivňování voličů.

Také sociolog Jan Herzmann tvrdí, že výsledky se mírně posunout dají. "Třeba pořadím otázek nebo tím, jaký typ otázek jim předchází," říká Herzmann. "Když budou vycházet výsledky agentur, které si budou navzájem odporovat, veřejnost nebude věřit žádné," podotýká.

S tím ale nesouhlasí Daniel Kunštát z agentury CVVM, nezdá se mu ani Liškova historka. "Kdyby se to provalilo, ta firma by skončila. Nevím, jestli by to někdo riskoval kvůli pár desítkám tisíc," říká. Renomované agentury v Česku podle něj používají mezinárodně uznávanou metodiku a zmanipulování výsledků by hrozit nemělo.

Přesto některé rozdíly přímo bijí do očí. MF Dnes uvádí jako příklad výsledky hnutí ANO, které by podle agentury Médea Research dalo hlas 12 procent voličů, podle výzkumu Medianu by se s dvěma procenty vůbec nedostalo do Poslanecké sněmovny. Podobně je tomu u hnutí Úsvit, kterému Médea Research přisuzuje 8,6 procent, zatímco další dvě agentury pouze kolem dvou procent.

Nerozhodnutí voliči

Skutečné výsledky se od předvolebních odhadů mohou zásadně lišit. "Je tu obrovská skupina nerozhodnutých voličů a hodně pravidelných voličů tradičních stran, kteří k volbám jít nechtějí," řekl deníku Oldřich Zajíc z výzkumné agentury Sanep. Asi třetina voličů se rozhodne až na poslední chvíli, jejich preference tak žádný průzkum nezachytí.