Třenice kolem prodlužování nouzového stavu mezi vládou, komunisty i opozicí tu byly prakticky od počátku, komunisté vždy nakonec ustoupili a vláda nouzový stav prosadila, byť třeba na kratší dobu. Nyní je situace vážnější. Výkonný výbor KSČM minulý týden jasně řekl, že strana už vládě v této věci vyhovět nemá. Komunisté vyjádřili rozhořčení a zklamání, že vláda porušila sliby z počátku roku, a není důvod ji opět podpořit.

Chvíli se zdálo, že by Andrej Babiš mohl překvapivě podporu nalézt na opačné straně sněmovního sálu, než byl dosud zvyklý. Piráti a STAN chvíli uvažovali, že své ruce pro šesté prodloužení nouzového stavu v zemi zvednou. Jisté signály přicházely rovněž od koalice SPOLU, tedy ODS, lidovců a TOP 09. Všichni nakonec cukli s tím, že vláda podmínky splnit nehodlá. 

Vládní hnutí ANO a ČSSD tak zůstávají samy a chybí jim devět hlasů pro zisk stojedničkové většiny. Jediný, kdo mluví o tom, že vláda by měla nouzový stav prosadit i za cenu, že to bude proti vůli Poslanecké sněmovny, je ministr Hamáček. 

Šéf resortu vnitra a ČSSD, který od počátku platí za příznivce nejtvrdších opatření, argumentuje tím, že i kdyby šlo o obcházení Ústavy, bral by to jako poslední záchrannou brzdu před katastrofou. 

Předseda vlády, který ve středu ráno odletěl na plánované jednání do Srbska, které slaví úspěchy s vakcinací obyvatelstva, začíná podle některých působit, že nouzový stav už za každou cenu nechce. Může si uvědomovat, že lidé jsou z celé situace značně znechucení. Čísla nárůstu nakažených navíc ukazují, že opatření trvající bez přestání od 27. prosince loňského roku, přestávají zabírat. Pro Hamáčkovo řešení, které by mohlo být za hranou Ústavy, ale nejsou ani někteří ministři za ANO. Takový názor už vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová. Jisté zatím ale není nic. 

Co bude v praktickém důsledku znamenat, když nouzový stav v pondělí skončí? A jaká situace by nastala, kdyby ho vláda prosadila Poslanecké sněmovně navzdory? Zeptali jsme se ústavního právníka Zdeňka Koudelky. Jan Hamáček a další ministři, kteří by nouzový stav schválili i bez Sněmovny, by podle něho mohli časem skončit i před soudem.

„Bylo by to nejen obcházení, ale hrubé porušení Ústavy, protože ta jednoznačně chtěla, aby vláda měla sama jen třicet dnů a následně už pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. Jestli souhlas Sněmovny nemá, nouzový stav nemůže pokračovat. Pan Hamáček by si měl uvědomit, že takové hrubé porušení Ústavy může vést i k právní odpovědnosti, protože i ústavní činitelé v našem státě podléhají právní odpovědnosti. A zneužívání pravomocí je skutková podstata trestného činu,“ upozorňuje docent Koudelka.

Nouzový stav schválený navzdory Sněmovně by uvrhl do nepříjemné situace soudy. „Ty by určitě musely zvažovat, kdyby rozhodovaly o sankcích vůči lidem, kteří nepostupovali podle vládních opatření, zda nouzový stav byl řádně vyhlášen, pokud ne, nemůže za taková porušení být ukládána žádná sankce,“ pokračuje právník.