Podle grémia ODS to mimo jiné potvrzuje to, že orgány činné v trestním řízení nejsou neomylné, jejich případná mylná podezření a obvinění ale ovlivní život dotčených lidí. Stanovisko grémia strany tlumočil její mluvčí Jiří Sochor.

Stíhání exministra zastavilo Nejvyšší státní zastupitelství, které vyhovělo jeho stížnosti. Policie, podle níž se Tomáš Julínek dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku, se tak musí případem zabývat znovu. Vyšetřovatelé podle zastupitelství totiž neshromáždili dostatek důkazů. Žalobci vidí nedostatky i ve vyhodnocení materiálů a informací, které už má policie v ruce.

Julínek v roce 2008 podepsal smlouvu, podle níž mají osm z deseti stanovišť vrtulníkové záchranné služby obsluhovat od ledna 2009 do konce roku 2016 soukromé firmy Alfa-Helicopter a DAS. Policie tvrdí, že tak politik způsobil státu škodu 792 milionů korun. Státní subjekty, tedy policie či armáda, by podle kriminalistů tuto službu provozovaly mnohem levněji.

"Už od samého počátku se obvinění exministra zdravotnictví zakládalo na špatné premise a nyní se ukazuje, že vyšetřující orgán neměl pro svá obvinění ani dostatečné důkazy," uvedla k tomu strana.

Doplnila, že pokud se podezření nebo obvinění orgánů činných v trestním řízení následně ukážou jako mylná, přesto "hrubě a zásadně zasahují do životů takto dotčených lidí".

V současné době policie řeší i případ, v němž bývalí poslanci ODS Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa čelí obvinění, že složili mandáty za slib dalších výhod. Podle policie jim úplatek nabídl někdejší premiér a předseda ODS Petr Nečas za to, že složí své mandáty, a údajně také zajistil jeho poskytnutí. Státní zástupce v pondělí požádal sněmovnu o Nečasovo vydání ke stíhání.