"Vypadá to tak, že návrh finanční ústavy budeme muset v tomto volebním období pohřbít... Třetí čtení už bude asi jenom tečka," řekl Dolejš. Vadí mu například to, že norma by zbavila sněmovnu rozhodování o rozpočtové politice a možné restrikce by dopadly i na zdravotní pojišťovny. "Současné dluhy může zaplatit jenom budoucí růst," zdůraznil Dolejš, podle kterého je tedy otázka, zda je cílem finanční ústavy "umrtvující stabilita", nebo také ekonomický rozvoj.

Koaliční i opoziční politici už označují finanční ústavu za mrtvolu

Debatu opět provázela přestřelka mezi koalicí a opozicí. ČSSD už dříve ohlásila, že předlohu nepodpoří. Podle ministra dopravy Zbyňka Stanjury (ODS) to ukazuje na pokrytectví levice, když sice žádá podpis evropského fiskálního paktu, ale s vědomím, že platí jen pro státy eurozóny. Šéf hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) namítl, že vláda měla finanční ústavu přijmout hned na začátku volebního období; místo toho prý zvyšovala dluh a "tupými škrty" podlomila hospodářství. "Vláda neudělala nic, co by odpovídalo tomu, co nyní předkládá," přidal se také předseda KSČM Vojtěch Filip.

Koaliční i opoziční politici už označují finanční ústavu za mrtvolu. K jejímu schválení je nutná třípětinová většina ve sněmovně i v Senátu ovládaném levicí.     Koalice poukazuje na to, že vyšla ČSSD vstříc a byla připravena podpořit její návrhy na zvýšení pásem takzvané dluhové brzdy o pět až sedm procentních bodů. Sociální demokracie ale tvrdí, že současná vláda by jen svázala rozpočtovou politiku příštího kabinetu.

Takzvaná finanční ústava určuje mimo jiné maximální limit pro výši vládního dluhu. Dluhová brzda ve vládním návrhu stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat sněmovnu o vyslovení důvěry. Již při nižších pásmech zadlužení přitom návrh stanovuje určitá opatření, k nimž musí vláda přikročit. Druhé čtení předlohy, při němž lze předkládat pozměňovací návrhy, by mohlo pokračovat odpoledne. Poprvé je sněmovna přerušila už v úterý.