Předčasné volby by prezident Miloš Zeman musel vyhlásit do 60 dnů po rozpuštění sněmovny rozhodnutím ústavní většiny všech poslanců, k čemuž by opozice potřebovala získat 120 hlasů. Levicové strany (ČSSD, KSČM a NS-LEV 21) s Věcmi veřejnými by k tomu aktuálně v dolní komoře musely získat dalších 27 poslanců. Bez členů dolní komory z vládního tábora by ale této mety nedosáhly.
Předčasné sněmovní volby by zřejmě zatížily státní pokladnu
Pokud by přece jen sněmovna rozhodla o svém rozpuštění už v příštím týdnu, předčasné volby by se mohly konat do konce letních prázdnin.
Pravděpodobnější ale je s ohledem na potřebu sestavit kandidátní listiny, naplánovat volební kampaň a získat peníze na její financování, že by sněmovna o svém zániku v současném složení rozhodla až během léta tak, aby se volby konaly až v podzimních měsících.
Například místopředseda KSČM Jiří Dolejš už dal najevo, že volby by mohly být v září. Poslední plánované předčasné volby v roce 2009 se měly uskutečnit v říjnu a byly připravované už od jara. Před čtyřmi lety ale záměry politiků zmařil Ústavní soud, když jednorázový zákon o rozpuštění dolní komory zrušil.
Předčasné sněmovní volby by zřejmě zatížily státní pokladnu o něco více, než pokud by se konaly příští rok v řádném termínu, a to v souladu s dřívějším Zemanovým přáním uspořádat je souběžně s volbami do Evropského parlamentu. Ty mají být 23. a 24. května. Před třemi lety přišly státní pokladnu sněmovní volby na 1,056 miliardy korun. Samotná organizace voleb, tedy zejména náklady na činnost volebních komisí a tisk volebních lístků, stála přes 486 milionů korun. Přes půl miliardy korun pak vyplatil stát úspěšným stranám na úhradu volebních nákladů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp