Předčasné volby by prezident Miloš Zeman musel vyhlásit do 60 dnů po rozpuštění sněmovny rozhodnutím ústavní většiny všech poslanců, k čemuž by opozice potřebovala získat 120 hlasů. Levicové strany (ČSSD, KSČM a NS-LEV 21) s Věcmi veřejnými by k tomu aktuálně v dolní komoře musely získat dalších 27 poslanců. Bez členů dolní komory z vládního tábora by ale této mety nedosáhly.

Předčasné sněmovní volby by zřejmě zatížily státní pokladnu

Pokud by přece jen sněmovna rozhodla o svém rozpuštění už v příštím týdnu, předčasné volby by se mohly konat do konce letních prázdnin.

Pravděpodobnější ale je s ohledem na potřebu sestavit kandidátní listiny, naplánovat volební kampaň a získat peníze na její financování, že by sněmovna o svém zániku v současném složení rozhodla až během léta tak, aby se volby konaly až v podzimních měsících.

Například místopředseda KSČM Jiří Dolejš už dal najevo, že volby by mohly být v září. Poslední plánované předčasné volby v roce 2009 se měly uskutečnit v říjnu a byly připravované už od jara. Před čtyřmi lety ale záměry politiků zmařil Ústavní soud, když jednorázový zákon o rozpuštění dolní komory zrušil.

Předčasné sněmovní volby by zřejmě zatížily státní pokladnu o něco více, než pokud by se konaly příští rok v řádném termínu, a to v souladu s dřívějším Zemanovým přáním uspořádat je souběžně s volbami do Evropského parlamentu. Ty mají být 23. a 24. května. Před třemi lety přišly státní pokladnu sněmovní volby na 1,056 miliardy korun. Samotná organizace voleb, tedy zejména náklady na činnost volebních komisí a tisk volebních lístků, stála přes 486 milionů korun. Přes půl miliardy korun pak vyplatil stát úspěšným stranám na úhradu volebních nákladů.