Nebezpečí přichází i z Východu

V souboru esejí autor popisuje výzvy, před nimiž stojíme v době, kdy je Evropa a s ní i Česká republika ohrožena novým nebezpečím radikálního islámu a kdy se v souvislosti s ukrajinskou krizí hovoří o malé studené válce. „Organizace Islámský stát je přímým ohrožením Evropy, a to nejen proto, že v jejím rámci působí občané zemí Evropské unie. Jiné nebezpečí přichází z východu. Rusko porušilo stávající mezinárodní řád, anektovalo část území Ukrajiny, do jisté míry se vrátilo k jazyku studené války a nechává navenek pronikat svoje tradiční imperiální instinkty. Na tyto bezpečnostní výzvy nemůže být správnou odpovědí nic jiného než společný, odhodlaný postup západních demokracií,“ vysvětlil šéf ODS v úvodu.

Rusko nás neochrání, Západ ano

Petr Fiala zdůrazňuje, že Západ nás neohrožuje, je zárukou naší bezpečnosti, Rusko potenciálně ano. „Rozhodně nás neochrání a nebude respektovat naši suverenitu a naše přání. Kdo to nevidí, ztratil vědomí souvislostí a pomíjí historickou zkušenost,“ uvádí.  Problémy jsou podle něj mnohem hlubší než jen okupace z roku 1968, rozpoznali je třeba Karel Havlíček Borovský, Tomáš Garrigue Masaryk nebo Václav Černý, kteří přesvědčivě ukázali iluzi vzájemného slovanského porozumění a spoléhání se na Rusko. Mír Evropě dlouhodobě zajišťuje euroatlantické spojenectví v rámci NATO, a především spolupráce evropských demokratických států s USA. Jakékoli snahy o samostatný postup, o mosty mezi Východem a Západem, o přibližování se k Rusku v době malé studené války je podle Fialy jen ohrožením národních zájmů České republiky.

Evropa si nedokáže poradit sama se sebou

Doby bezstarostnosti jsou podle autora knihy esejů pryč. „Oslabený Západ a unavená Evropa čelí novým výzvám a ohrožením. „Evropané projevují za poslední desetiletí pozoruhodnou schopnost přehlížet nebo zlehčovat všechny signály problémů, kterých se jim dostává v požehnané míře,“ kritizuje postoj evropských politiků. Ať už jde o podle Fialy nezvládnutou a stále méně odůvodnitelnou integraci kontinentu, stárnoucí společnost, která se reprodukuje jen přílivem přistěhovalců, které neumí Evropa dobře integrovat, vzrůstající dluhovou, energetickou a další závislostí na nedemokratických mimoevropských státech, žití na dluh, přebujelý stát, multikulturalismus i podcenění důležitosti národního státu jako zdroje legitimity, identity a občanské loajality.  „Není to poprvé, kdy si Evropa nedokázala tak úplně poradit sama se sebou. Její výhodou bylo to, že měla vedle sebe jiný mimovolný produkt svého historicko-sociálního výkonu, Spojené státy americké, na jejich sílu, odhodlanost a přesvědčení se mohla spolehnout,“ dodává Petr Fiala. Jenže Spojené státy se podle něj po zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem v roce 2008 proměnily, díky jeho politice ztrácejí svou víru, svou dynamiku a své postavení.

Jste tu doma, dělejte si, co chcete, i když je to proti našim zvykům a pravidlům

V souvislosti s imigračními vlnami poukazuje politolog na problematické faktory: politiku multikulturalismu, která do jisté míry bránila potřebné integraci přistěhovalců, vymírající evropské národy, v nichž získávají imigrantské skupiny s početným potomstvem stále větší podíl, a s fenoménem sociálního státu, který imigrantům štědře nabídl, co potřebovali, a nepřivedl  je v mnoha případech k poznání, že pro kvalitní život je nutno tvrdě pracovat.  „Sdělení, které daly evropské společnosti svým přistěhovalcům, v jistém zjednodušení znělo: jste tu doma, dělejte si, co chcete, i když je to proti našim zvykům, kultuře či pravidlům,“ popisuje chybný přístup Západu k přistěhovalcům.