„Víra je vztah a není naštěstí žádným majetkem podmíněna,“ říká senátor za ČSSD František Bublan. Doufá, že způsob restitucí nebude mít na duchovní prožití Velikonoc žádný vliv, alespoň u věřících lidí.

„Může však být překážkou v hlásání Evangelia pro ty, kteří hledají a na tu radostnou zvěst teprve čekají,“ soudí senátor, který v roce 1976 vystudoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, a následně, po dobu dvou let, pracoval jako duchovní v Mikulově a Břeclavi, než mu byl po podpisu Charty 77 odebrán státní souhlas k výkonu činnosti duchovního.

Chamtivost církví může způsobit, že ji lidé nebudou k životu potřebovat

I nezařazený senátor Vladimír Dryml (SPOZ), stejně jako poslanec Rudolf Chlad jsou přesvědčeni, že víru skutečně věřících lidí restituce neovlivní. „Neumím si ani představit, jak by to bylo možné,“ říká Rudolf Chlad.

Podle nezařazeného poslance Jiřího Paroubka (LEV21) budou lidé čím dál tím více hledat duchovní rozměr svého života. „Pokud ale budou vnímat chamtivost církví, nebudou je ke svému životu potřebovat,“ míní poslanec.

Většina bere Velikonoce jen jako volno

Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) restituce vztah k církvím nepoškodí. Jak říká, jsme příliš ateistický národ. „Většina lidí bere svátky Velikonoc jen jako volno, bez znalosti pozadí,“ je přesvědčen předseda Senátu. „Je to škoda“, dodává Přemysl Sobotka.

Církev nepotřebuje věřící, jinak by se chovala podle Bible

Také Jaroslav Foldyna, poslanec za ČSSD, je přesvědčen, že restituce věřící lidi neovlivní. „Češi byli ve své historii tolikrát církví zklamaní, že v Boha a Ježíše Krista věří a církev k tomu nepotřebují,“ míní poslanec. Naopak prý podle něj církev ukazuje svým jednáním, že zřejmě nepotřebuje věřící. „Jinak by se totiž chovala tak, jak stojí v Bibli,“ dodává poslanec Jaroslav Foldyna.

Církevní restituce se staly věcí politické dohody s vládou, která nemá renomé

Podle předsedy Senátu Milana Štěcha si církev přízeň lidí zrovna nezískala. Je to podle něj škoda, protože má církev v životě země i člověka a rodiny velmi důležité místo. „Víra je pro řadu lidí posilou nebo oporou. Církev deklarovala, že bude stát na straně chudých a že jim bude oporou,“ připomíná předseda Senátu. Podle něj se z toho ale stala záležitost politické dohody církve s vládou, která nemá žádné politické renomé. „Je to škoda,“ zopakoval Milan Štěch.

ParlamentníListy.cz také zajímalo, zda podle Milana Štěcha v případě, že nově zvolený papež František přijme prezidentovo pozvání na cyrilometodějskou slavnost, která se uskuteční na Velehradě, vyčiní svým podřízeným za restituce. „Já se přiznám, že neznám hierarchii v katolické církvi, takže nevím, jak to mají uspořádané,“ přiznává předseda Senátu. Jak říká, zjevně ale papež František vyznává poněkud jiné hodnoty, než někteří představitelé české katolické církve. „Říkám někteří, protože znám řadu farářů, kteří vůbec nejsou nadšeni z té podoby takzvaných církevních restitucí,“ říká předseda Senátu. Je sice přesvědčen, že odluka státu je na místě, ale zejména pokud jde o finanční kompenzace, tam se ta úprava podle něj opravdu nepovedla. „Myslím, že to v budoucnu přinese ještě nemalé starosti,“ říká na závěr předseda Senátu Milan Štěch.

Věřící jsou schopni vnímat rozdíl mezi vírou a církví

„Myslím, že skutečně věřící lidi to neovlivní,“ říká komunistický poslanec Jiří Dolejš. Podle něj je důležité rozlišovat slova „víra“ a „církev“. Může to ovlivnit, jak říká, lidi, kteří najdou cestu do kostela o velkých svátcích, ale se skutečnou vírou toho mnoho společného nemají, nebo jsou k ní vlažní.

„Sám nejsem věřící, takže nemohu posoudit, jak to věřící člověk cítí, ale mám za to, že skutečně věřící člověk dokáže odlišit ten rozdíl mezi institucí, kterou je církev, a vírou, která je hodnotou spirituální,“ míní stínový ministr financí za KSČM.