Pranýřování prezidenta republiky za jeho výroky o anexi Krymu během projevu k Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy překryla vyhrocená debata k memorandu o těžbě lithia, které s australskou firmou podepsal ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).

Tématu Zemanova projevu v Radě Evropy se ale nechtěl vzdát šéf sněmovního zahraničního výboru, poslanec a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ten na pondělní dopoledne svolal schůzi zahraničního výboru s fakticky jediným bodem: Stanovisko zahraničního výboru k výrokům prezidenta v Radě Evropy.

Výsledek? Žádné stanovisko vydáno nebylo. Důvod je prostý, naprostá většina členů Schwarzenbergovu mimořádnou schůzi ignorovala. Na jednání se kromě exšéfa TOP 09 dostavili pouze tři z celkem patnácti členů zahraničního výboru Poslanecké sněmovny.

„Očividně se tady už nerozmnožíme, nemáme dostatek členů k hlasování,“ konstatoval zklamaně Karel Schwarzenberg v úvodu zasedání, které kvůli čekání, zda se ještě další poslanci náhodou nedostaví, začalo zhruba s patnáctiminutovým zpožděním.

Šéf výboru začal s prohlášením, že nazory prezidenta Miloše Zemana o Krymu vyřčené na štrasburském jednání Rady Evropy urážely Ukrajinu. „Jak bychom reagovali my, kdybychom měli někomu zaplatit za Chebsko?“ ptal se kníže.

„Začíná být problém, když hlava státu v zahraničí v Radě Evropy vyjadřuje názor přesně opačný k názoru vlády a Sněmovny. Pak je tady opravdu ústavní konflikt a myslím, že by to zahraniční výbor neměl obejít. Kdyby byl názor pana prezidenta v souladu s vládou, můžu být osobně proti tomu, ale to je jiná žáležitost,“ pokračoval v úvodní řeči k prakticky prázdnému sálu.

V okamžiku, kdy hlava státu podle Schwarzenberga veřejně vystupuje v rozporu s politikou vlády, je to problém. „Otázkou je, co s tím udělat. Usnesení vydat nemůžeme, nejsme usnášeníschopní (pro nízkou účast, pozn. red.), ale měli bychom se vlády ptát, jaká opatření chystá, aby se něco takového v budoucnosti už nedělo. Škodí to státu a vážnosti České republiky, respekt před její zahraniční politikou takovými vystoupeními upadá,“ dodal čestný předseda TOP 09 s upřímnou rozezleností na obsah Zemanova proslovu.

Příležitost vyjádřit se k tématu a naopak zkritizovat Schwarzenberga si nenechal ujít člen zahraničního výboru a známý rebel v ČSSD Jaroslav Foldyna. Jeho řeč byla nakonec umírněnější, než před tím na sociální síti sliboval.

„Pane předsedo, do jísté míry vám rozumím, ale v roce 2008 český parlament přijal usnesení vyzývající českou vládu, aby neuznala Kosovo. Byl jste tehdy ministrem zahraničí a taky jste nerespektoval to, co řekla Sněmovna. Došlo tím k destabilizaci mezinárodního práva a vedlo k tomu, co se později odehrálo na Krymu,“ vyjádřil se poslanec Foldyna.

Následně dle Foldynových slov v Kosovu vznikl protektorát a Srbsko už s tím reálně nemůže nic udělat. „Chápu váš postoj, respektuji ho, ale je tady jasný precedens z roku 2008, kdy mezinárodní společenství, které vybombardovalo Jugoslávii, vytvořilo jakýsi kvazistát a poté Rusko reagovalo způsobem, který se odvozuje od těchto událostí,“ dodal s tím, že výroky prezidenta žádný problém nepředstavují, na rozdíl od uznání Kosova, které začalo proces destabilizace a nerespektování mezinárodního práva.

Pozvánka na schůzi výboru, kterou většina jeho členů ignorovala:

Karel Schwarzenberg oponoval, že coby ministr zahraničí byl vázán usnesením vlády. „Kabinet Mirka Topolánka se usnesl o uznání Kosova a ministr zahraničí to musel respektovat. Kosovo jsme uznali jako jedna z posledních zemí. Ministr není osoba samostatně jednající tak, jako hlava státu,“ zareagoval.

Poslanec ČSSD Václav Zemek namítl, že i pokud by výbor přijal jakékoli usnesení, prezidenta Miloše Zemana by to nezajímalo. „Prezident na žádné rady nedá, je to svérázná osobnost. Ať tady vydáme jakýkoli výstup, on si bude jednat podle svého,“ přispěl do minidebaty.

Podle Schwarzenberga by se k věci prostřednictvím usnesení měla vyjádřit vláda, která je zodpovědná za zahraniční politiku. „Rozpolcenost ústavních činitelů nás poškozuje. Poprosím kolegy, aby požádali vládu, aby se pokusila zamezit dalším škodám. Tento stav škodí vážnosti České republiky,“ apeloval kníže na tři přítomné členy zahraničního výboru.

Poslanec Václav Zemek předsedovi výboru slíbil, že o jednání bude informovat ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Tím zhruba deseti až patnáctiminutová schůze výboru skončila.

Karel Schwarzenberg pouze před odchodem ze sálu zklamaně dodal, že nedělá dobrý dojem, když se členové zahraničního výboru nezajímají o klíčové otázky. „Jsem zvědav, kolik z nich si přijde poslechnout debatu o lithiu. Doufal jsem, že díky tomu sem hodně z nich přijde, ale jak je vidět, byla to iluze,“ rozloučil se s kolegy.