„Je potřeba upravit systém tak, aby zkoušky nenahrávaly jen studentům gymnázií, ale aby je zvládli i studenti ze středních odborných škol," konstatovala Semelová, což se podle ní v případě přijetí novely děje.

Poslankyně také žádala, aby se nekrátila doba mezi 2. a 3. čtením zákona na 48 hodin, protože si zákon zaslouží poctivějšího studia. Koalice si však zkrácení lhůty svou nadpoloviční většinou prosadila.

Praxe podle předkladatelů ukazuje, že organizační náročnost zajištění společné části maturitní zkoušky vyžaduje, aby byla soustředěna pozornost především na stabilizaci zkoušek z českého jazyka a literatury, a dále cizích jazyků, popřípadě matematiky, zatímco třetí povinnou zkoušku je vhodné ještě odložit.

Už žádná volba - matematika nebo jazyk. Cizí řeč bude výhradní

Zavedení třetí povinné zkoušky má být spojeno také s bezvýjimečným stanovením cizího jazyka jako druhé povinné zkoušky (nebude možné nahradit jej matematikou). Na takovou změnu již v roce 2012 však řada středních škol, v nichž se podle dřívější právní úpravy povinná zkouška z cizího jazyka nekonala, není dostatečně připravena.

Prvotním účelem novely není sice úspora prostředků veřejných rozpočtů, bude prý ale vedlejším důsledkem přijetí předkládaného zákona. Jde o dvouletý odklad nárůstu finanční náročnosti maturitní zkoušky souvisejícího s případnou realizací třetí povinné zkoušky. Roční náklady na třetí povinnou zkoušku společné části maturit lze vyčíslit přibližně částkou 30 mil. Kč. Podstatnou část těchto nákladů tvoří náklady na zajištění hodnotitelů zkoušek z cizího jazyka.

Většinou koaličních hlasů pak sněmovna poslala novelu zákona do třetího čtení. Účinnost zákona by měla nabýt dnem jeho vyhlášení, aby při případném prodloužení lhůt nebyla novela vázaná na stanovenou účinnost.

Dále čtěte:
Drastichová (VV): Mnohé školy nejsou ještě připraveny na zavedení třetí povinné části maturity
Studenti bojují proti státní maturitě. Napsali dopis Dobešovi
Véčkařky chtějí změnit maturity s komunistkami. O nevěru prý nejde