Lukáš Línek, autor studie „Kam se ztratili voliči?“ se účastí ve volbách zabývá douhodobě. Je přesvědčen, že účast  předčasných volbách do sněmovny nepřesáhne 65%, že se bude pohybovat jako v r. 2002 okolo 58%. V porovnání s rokem 1998, kdy se tehdejších předčasných voleb účastnilo 75% oprávněných voličů, jde sice o pokles, avšak ne v souvislosti s předčasnými volbami. „Jde o dlouhodobý trend,“ uvedl Línek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce s tím, že si dovede představit předčasné volby, které povedou k mobilizaci voličstva, ale nemusí se tak stát a priori. Letošní volby takové podle něj rozhodně nebudou.

Sociolog Línek upozorňuje, že „voliči nejsou homogenní skupina". Každý má jiné hlavní důvody neochoty přijít k volbám. Aby se občan volebního aktu účastnil, potřebuje především pozitivní motivaci, tedy v prvé řadě program, se kterým zásadně souhlasí, a navíc od strany, které důvěřuje. Dále musí cítit smysl voleb, že jeho hlasem bude možno dosáhnout změny, či naopak podpory programu.

Mobilizovat k volbám může i atmosféra

I když však pozitivní motivaci nemá, může k volbám přesto dorazit, může být například zmobilizován celkovou atmosférou, kampaní či může být k účasti dotlačen prostředím, zejména rodinným. V této souvislosti vynikne podle Lukáše Línka nejlépe rozdíl mezi současností a 90. léty. 2% z poklesu volební účasti totiž přičítá právě trendu rozkladu rodiny. 10% až 12 % pak ztrátě výše zmíněné pozitivní motivace a v neposlední řadě pokles vlivu odborů a církví, které tradičně apelovali na své členy, aby se voleb účastnili.

Podle socioložky Ivety Radičové je na Slovensku situace obdobná. Nestabilní politické scény ve střední a východní Evropě jsou stále ve stádiu vývoje, vznikají zde novotvary, namísto standardních stabilních politických stran. Přesto je v našich zemích vyšší volební účast než v mnoha stabilních „starých“ demokraciích, možná že i právě kvůli deziluzi a dynamickému vývoji politiky.

Iveta Radičová spatřuje důvody vleklé krize etablovaných stran v našich prostředích v tom, že pluralitní politický systém u nás nevznikl hned po válce a musil tedy řešit jiné problémy – namísto obnovy země bylo hlavní otázkou přiblížení se Západu, a deziluze z této ne zcela úspěšné snahy, spolu s nostalgií po bývalém režimu, oligarchickými prvky v politice a komercionalizací života včetně politiky a médií vede k růstu „nových tvarů“ na politické scéně.

Časté volby umožňují etablování nových stran

Akademik Línek spatřuje ještě další faktory umožňující úspěšný vznik nových uskupení. Mezi jinými zmínil institucionální uspořádání státu. Prakticky každý rok probíhají nějaké veřejné volby, díky kterým se daří novým stranám se etablovat. Jako příklad zmínil SPOZ po prezidentské volbě či Suverenitu Jany Bobošíkové po volbách do Evropského parlamentu.

Přitom je třeba mít na paměti, že jsou veliké rozdíly mezi chováním voličů, zdůraznil sociolog. Máme stabilní voličské elektoráty, například u KSČM a v trochu menší míře u sociálních demokratů. Naproti tomu velmi přelétavé, jako příklad uvedl voliče Věcí veřejných, kteří v současné době z větší části podporují Babišovo hnutí. Zejména mladí, nezkušení a názorově pevně neukotvení lidé nemají pevné přesvědčení ani v politice, a dají se tak snadno nalákat předvolební kampaní. Naproti tomu však nerozhodnost nemusí nutně znamenat přelétavost. Nerozhodnost může také vést k rozhodnutí neúčastnit se voleb. Až 25% oprávněných voličů střídá svou účast s neúčastí, a právě tato jejich bezradnost může zamíchat kartami volebních výsledků.

„Noví voliči mají paměť blízkou nule“

Podle Ivety Radičové do budoucna politickou scénu nejvíce ovlivní odpověď stran na nové výzvy. Různá selhání, která jsou obecně připisována politickým stranám (vývoj v EU, korupční aféry, růst nezaměstnanosti, pomalá práce soudů) dotlačí strany k reakcím a nabízení nových alternativ. Do toho zasáhnou nejrůznější, a těžko předvídatelné, módní vlny působící zejména na mladé voliče. V našich státech máme tendenci personifikovat strany do jejich lídrů a neohlížet se při tom příliš na stranické programy, řada voličů má krátkou paměť a k tomu musíme přičíst „nové voliče s pamětí blízkou nule“, doplnila bývalá premiérka.

Podle sociologa Línka, který na závěr diskuse hodnotil úspěšnost předvolební kampaně jednotlivých stran, je nejúspěšnější zřejmě Babišovo pojetí. Ovšem, upozornil, záleží na typu člověka, na kterého je kampaň nasměrována. "Názorově ukotvený člověk, osoba s pevným světonázorem, není přesvědčitelný, naproti tomu neukotvený je snadno ovlivnitelný,“ uvedl. Domnívá se, že největší vliv má podceňovaná kontaktní kampaň. Ovšem strany se musí prezentovat ve všech segmentech, „aby nevypadaly divně“, že třeba rezignovaly na billboardy, uzavřel diskusi Lukáš Línek.