Hlasování o osudu Pekárka se má odehrát na této schůzi dolní komory už proto, že odvolací jednání soudu je nařízeno již na 18. prosince. Pekárek, který pomohl koalici prosadit daňový balíček, církevní restituce nebo zavedení reformního druhého důchodového pilíře od příštího roku, už pozastavil členství v ODS. Ačkoliv ho špičky ODS vyzývaly i ke složení poslaneckého mandátu, neučinil to. Mandátový a imunitní výbor ale vydal minulý týden doporučení k tomu, aby byl Pekárek plénem sněmovny vydán.

Poslanci ODS pak dnes uvedli, že vydání Pekárka podpoří.  "Buď všichni nebo naprostá většina klubu budou pro vydání," řekl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Vydání Pekárka, který nastoupil do sněmovny před měsícem, by měli podle Stanjury poslanci řešit jako první bod v úterý začínající schůze.

Co se týče zákona, který má notorickým pachatelům přestupků zakázat pobyt až na tři měsíce, pokud nemají v obci trvalé bydliště, jde o normu z pera bývalé chomutovské primátorky Ivany Řápkové z ODS. Řápková žádá normu přijmout, neboť podle jejích slov stále existují opakující se problémy s lidmi, kteří neustále překračují obecní vyhlášky nebo obtěžují svým chováním okolí. Taková situace podle ní panuje například v Mostu.

Podle předlohy by mohly obce vykázat pouze ty pachatele, kteří v ní nemají trvalé bydliště. Vstup by mohli mít zakázán až na tři měsíce. Jednalo by se například o prostituci nebo žebrání a konzumaci alkoholu v místech, kde to zakazuje obecní vyhláška.

Pokud by se vrátil, jednalo by se o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí

„To znamená, že tři měsíce by do toho místa nemohl, samozřejmě v případě, že v tom místě nemá trvalý pobyt. A pokud by se do místa vrátil i v případě, že platí zákaz pobytu, jednalo by se o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí s odnětím svobody až na tři roky,“ popsala obsah normy pro Český rozhlas (Čro) Řápková.

Jenže kritici poukazují na to, že zákon se musí ještě jednou důkladně zvážit, neboť může dojít k vyřizování účtů a někdo by tak také mohl někoho vykázat jen proto, že je mu nepohodlný.

Ombudsman: Zákonodárci by měli spíše přemýšlet nad prevencí

Normu pak kupříkladu kritizuje ombudsman i nevládní organizace jako Člověk v tísni. Podle nich by zákonodárci měli přemýšlet spíš nad prevencí a příčinou problémů.

„Já si hlavně myslím, že to nebude fungovat. Pro ty obce to bude jen taková možnost jakoby ukázat na úrovni politiky, že jsou tvrdí a stojí za tím. Ani výše trestů a pokut neodrazuje od páchání trestné činnosti a naopak spíše prevence přispívá ke zmírňování napětí,“ svěřil svůj názor pro Český rozhlas například Jan Černý, jenž ve společnosti Člověk v tísni vede Programy sociální integrace.

Hlavní autorka normy Řápková si ale za návrhem stojí. „V současné době lze uložit v podstatě pouze pokutu. A pokud dotyčný nemá legální příjem nebo žije na sociálních dávkách, pokutu nezaplatí. Pokuta je nevymahatelná a sankce tedy neúčinná,“ vysvětlila rozhlasu, proč je třeba proti těmto lidem přitvrdit.

Křeček: Může docházet k velkým zásahům do života občanů

Se svou negací k zákonu se také v rozhovoru pro ČRo svěřil poslanec ČSSD Stanislav Křeček. „Je to vázáno na trvalý pobyt, ale trvalý pobyt nemusí být skutečné bydliště občana. Takže může docházet k velkým nepřesnostem a nezaslouženým zásahům do života občanů. A nelze zapomínat na to, že vyřizování přestupků je věcí státní správy, nikoli starostů, jak se starostové domnívají,“ poznamenal Křeček.

Naopak vedení radnic zejména v severních Čechách návrh oslovil. Například náměstkyně mosteckého primátora Hana Jeníčková je přesvědčená, že podobná opatření by mohla být přínosem.

„Z autorčina pera vzešla řada kontroverzních návrhů, nicméně právě tento by se mně i kolegům líbil. Ostatně v době první republiky takové předpisy existovaly – a dodržovaly se. Myslím, že by mohlo být víc pořádku ve městech,“ zmínila k normě Jeníčková.

Pro přehlasovaní prezidentského veta je potřeba nejméně 101 poslanců. Už teď je jasné, že opozice pro předlohu ruku nezvedne.