Proti přijetí normy bylo jen hnutí Úsvit, komunisté se hlasování zdrželi.

Na podobě zákona se po dlouhých neshodách dohodla koalice s pravicovou opozicí. Tvůrci normy ale tvrdí, že pokud by zákon ustanovení o omezení počtu těchto náměstků nejvýše na dva neobsahoval, každý ministr by mohl mít neomezený počet náměstků.

Poslední verze celkové změny služebního zákona, která byla ve sněmovně přijata 10. září, vyplývá z dohod koalice a pravicové opozice. Na přání TOP 09 a ODS tak upravená verze předlohy nepočítá například se vznikem generálního ředitelství státní služby. Přijatá verze návrhu služebního zákona totiž předpokládá, že většinu pravomocí generálního ředitelství státní služby převezme Ministerstvo vnitra, na němž vznikne zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu.

Novela přináší i další změny. Státní správa by se například měla více otevřít i pro lidi z jiných sfér, což byl také jeden z požadavků pravice. Proti předchozímu návrhu novely se posune „překlopení“ současného stavu státní správy do státní služby z ledna na červenec příštího roku. Důvodem je podle autorů nutnost vydání značného množství předpisů, jejichž příprava by se nemusela stihnout do konce roku.

Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji totiž několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.