„Tady u vás vrbenští skláři, kteří jsou mistři svého oboru, a jejichž zboží se vyváží i do zahraničí, si vydělávají jen 13 tisíc měsíčně. Novoborští skláři mají po 30 letech dřiny 20 tisíc hrubého a také vysoce kvalifikovaní dělníci ze Žďárských strojíren si nesáhnou ani na průměrnou republikovou mzdu, a to i přes fakt, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a meziroční nárůst ekonomiky dělá okolo 4,6 procenta. Tak to dále určitě nejde. Důvodů, proč tomu tak je, existuje víc. Například pravicové vlády zvyšovaly platy zaměstnancům v šestkrát nižším objemu, než to dělala sociální demokracie. A pro podnikatele je také mnohem snazší, když udržují nízké mzdy a jejich podniky jsou pak konkurenceschopné. Nemusí potom inovovat, vkládat peníze do modernizace strojového parku a podobně. Jenže s tímto trendem se nikdy nedostanete na úroveň firem prodávajících koncové špičkové výrobky a začnete vývojově zaostávat,“ rozhorlil se hned v úvodu své návštěvy na severní Moravě, v podhorském Vrbně pod Pradědem, lídr socialistů Zaorálek.

Podle něj tento trend nastal už za vlády Václava Klause, který měl devalvovat naši měnu a lidé v Česku si v 90. letech minulého století vydělávali jen osm procent mzdy německého zaměstnance. 

Kdyby lidé věděli, kolik budou brát i za 28 let, revoluční nadšení by asi ochladlo

„Stále škrtit a utahovat si opasky jako kdysi za Klausovy, Topolánkovy nebo nejvíce Nečasovy vlády, je nesmyslné. Omezení spotřeby nemá na ekonomiku vůbec pozitivní dopad. Je bláhové si myslet, že když budeme pořád škudlit, tak si v budoucnu vytvoříme bohatství, tak to v hospodářství státu nefunguje. Já jsem nevycházel z údivu, když jsem slyšel mluvit bývalého politika ODA a nynější prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého o tom, že největším zlem je nyní zvyšování mezd, a že sociální demokracie tak vrací naší zemi před listopad 1989. Já si tu dobu hodně dobře pamatuji a jsem přesvědčen o tom, že kdybychom tehdy lidem řekli, že po 28 letech budou brát jen třetinu německých platů, tak by se jim to moc nelíbilo.

Jestliže vytváříte ve společnosti mizerné podmínky k žití, tak vám budou mladí a perspektivní lidé odcházet do jiných zemí. Já například, jako ministr zahraničí, jsem zjistil, že v kanadském Vancouveru žije na 15 tisíc Čechů, kteří většinou odešli kvůli nízkým mzdám. Na podobná negativa upozorňuje ve své oficiální zprávě země východní Evropy i Mezinárodní měnový fond. Ten to pro ně vyhodnotil jako vůbec největší nebezpečí z hlediska vývoje ekonomiky,“ kritizoval na svém předvolebním mítinku pravicovou politiku Lubomír Zaorálek.

Ten také samozřejmě „nezapomněl“ podotknout, že na růstu platů zejména státních zaměstnanců, jako jsou hasiči, zdravotní sestry a policisté, má největší zásluhu právě ČSSD.

Pozor na pravici – chce prý zas privatizovat zdravotnictví

„Víte, že jsme museli ve vládě ty peníze na zvýšení mezd i na minimální mzdu z ministra financí Babiše doslova vytřískat. Jenže při tiskovkách to ministři za ANO prezentovali i jako svoji zásluhu. Pokud sledujete vystoupení politiků ODS, TOP 09 nebo i ANO, zvláště když si pozorně přečtete tu novou Babišovu knížku O čem sním, když náhodou spím – tak zjistíte, že jsou z jejich strany zase pokusy zavést do zdravotnictví řadu poplatků a hlavně ty nejlukrativnější lékařské obory zprivatizovat.

Ono je to pořád dokola, pravicoví politikové vám naslibují snížení daní, jenže pak jim za krátkou dobu dojdou peníze na úhrady provozu neziskových odvětví, jako jsou školství, zdravotnictví, kultura a podobně a oni vám potom řeknou, že to jsou neperspektivní obory, které je třeba privatizovat. Přitom si pak samozřejmě pomohou i jejich spříznění podnikatelé. U pana Babiše je to ale jinak, ten už ve zdravotnictví totiž sám přímo podniká a má třeba i zájem o takovou úspěšnou nemocnici sv. Anny v Brně. Proč by ale měly nemocnice vůbec vykazovat ohromné zisky či úspory. To budou šetřit na pacientech, na lécích, potřebné péči i zákrocích? Takový trend moc nechápu, jestli je užitečný pro veřejnost.

A podobně to chce udělat pravice se školstvím. Vemte si jen, jak v Praze narůstá počet soukromých škol. Byznys chtěli zavést i do vyplácení důchodů. Ten jejich druhý důchodový pilíř se vůbec neosvědčil v Polsku či v Maďarsku, tak od něj tam raději ustoupili. My stále u nás máme velmi kvalitní služby pro veřejnost zdarma, včetně zdravotnictví, školství i dalších odvětví. Nenechme si to vzít, jako v jiných zemích. Bude se potom u nás žít určitě hůře. Já vidím v jiných státech, a nechci je raději jmenovat, jak tam společnost právě kvůli takovým zásahům upadla. A to se může stát i u nás, pokud vyhraje volby pravice,“ varoval veřejnost lídr ČSSD.

Ministr zahraničí: Nechci v Česku cizinecká ghetta

Lubomír Zaorálek se ve svém projevu i zásadně vymezil proti hromadnému nabírání cizích pracovníků. Označil to za nebezpečí a nevhodnou konkurenci pro místní zaměstnance, ale i za negativum pro celou ekonomiku i českou společnost.

„Ve Středočeském kraji si mi nedávno stěžovali, jak jim kazí vyjednávání o vyšších mzdách zahraniční dělníci, kteří mnohdy pracují za minimální plat, a poukazovali také na to, že počet cizinců stále roste. Já bojuji ve svém resortu se svazy podnikatelů, ale i s takovým Andrejem Babišem, aby sem k nám nevozili statisíce zahraničních pracovníků. Oni jich chtěli až 150 tisíc ročně. To by se pak velmi těžko vyjednávaly pro naše lidi vyšší mzdy. My chceme, aby u nás pracovali za solidní mzdy především čeští zaměstnanci. V Česku například najdete v textilním průmyslu několik desítek tisíc šiček, jenže za mzdu, kterou jim zaměstnavatelé nabízejí, nechce tuto práci nikdo dělat. Tak ať jim zvýší platy, ale ať nevozí na všechno Ukrajince. Já jsem řekl i Babišovi, že když tak bojuje za transfery cizinců, tak ať to jde pak vysvětlit lidem do takových okresů, jako jsou Karviná nebo Bruntál, že jim pak ještě více poklesnou mzdy,“ pokračoval v kritice svých volebních rivalů současný ministr zahraničí.

Ten také poukázal na skutečnost, že s přílivem „dočasných migrantů“ se vytvářejí nebezpečná ghetta, a že tito lidé mají také jiné kulturní zvyky, než na jaké jsme v Česku zvyklí.   

V závěru volebního mítinku se rozproudila diskuse, v níž se účastníci ministra ptali např. na kauzu zajišťovacích příkazů od celní a finanční správy, které měly neoprávněně zlikvidovat některé české firmy.

„Ta statistika postižených podniků je opravdu hrozivá, my jsme se tím zabývali vícekrát na vládě, ale ještě jsme stále nedostali uspokojivou odpověď na to, proč počet těch firem tak najednou horentně vzrostl. Jestli byl v tom i zájem likvidovat subjekty, které mohly konkurovat Agrofertu, to musí už posoudit jiné orgány. Ten střet zájmů bývalého ministra financí Babiše byl v mnoha ohledech opravdu problematický. Proto bylo i správné, že musel odejít. Já jsem se například před rokem a půl ptal zaměstnanců Ministerstva financí, proč nekontrolují nákupy známých korunových dluhopisů. Bylo mi řečeno, že na to nemají patřičné nástroje. Nyní, když to už pod tlakem veřejnosti začali dělat, tak se zjistilo hned v začátku u 36 firem pochybení a padají pokuty. Čapí hnízdo je také velmi sporný případ, když odhlédnu od toho, jakým způsobem se na to finance dostaly, tak se mi nelíbí už ten fakt, že uprostřed toho areálu měl své rodinné sídlo samotný Andrej Babiš, který i na tento objekt dostal evropské dotace,“ dodal Lubomír Zaorálek.