Euromajdan byla série dlouhotrvajících masových občanských protestů a občanské neposlušnosti na Ukrajině, které začaly v noci 21. listopadu 2013, den poté, co tehdejší druhá vláda premiéra Mykoly Azarova pozastavila přípravy podpisu ukrajinsko-evropské asociační dohody. Tyto protesty vedly až k pádu prezidenta Viktora Janukovyče v únoru 2014 a vzniku nové vlády Arsenije Jaceňuka. A následné anexi Krymu Ruskem a odtržení dvou republik na východě.

Jedna část politiků míní, že politika Západu byla chybná, když nehájil dohody, které uzavřel Janukovyč s opozicí a nechal ho padnout. Tím se rozpoutala občanská válka, anexe Krymu, sankce a konflikt Západu s Ruskem. Druhá část míní, že podpora Západu Ukrajině je nedostatečná a bylo by správné kyjevské vládě dodat zbraně.

Ukrajinská vláda samotná, zle tísněná z východu

"Majdan byl bouří proti korupci a oligarchicky fungujícímu státu. Včerejší výzvy tu stále stojí i dnes. To hlavní a nejtěžší musí dokázat ukrajinská vláda samotná, zle tísněná z východu. My musíme bránit dalšímu zabíjení a jednoznačně všechny vést k dodržování minských dohod,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

"Již v lednu 2014, v rámci parlamentní návštěvy Slovenska, jsme se zabývali velmi intenzivně situací na Ukrajině. Je nutno podotknout, že jako potenciální obrovskou hrozbu ji naši slovenští kolegové označili již tehdy. U nás jsme se Ukrajinou začali zabývat až o týdny později, bohužel. Musíme si uvědomit, že situace v tomto regionu není černobílá, avšak jako jediné možné řešení v tuto chvíli vidím v diplomatickém vyjednávání. Eskalování válečného konfliktu nebude mít pozitivní vliv ani na Ukrajinu, ani na země s ní sousedící. Nesouhlasím s rozdělením Ukrajiny na dvě země, už proto, že tuto situaci si dobře pamatujeme. Týkala se Československa a stala se v roce 1938. Tenkrát se nás nikdo neptal a ve jménu zachování 'míru' Západ Hitlerovi ustoupil a obětoval Československo, mimochodem zemi skvěle vyzbrojenou a schopnou ubránit se vojenské agresi (což bohužel Ukrajina není),“ sdělila ParlamentnímListům.cz první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová z ANO.

"Není správné nutit zemi, která byla napadena, ať již skrytě nebo veřejně, aby agresorovi územně ustupovala. Západ evidentně není jednotný ve svém přístupu k ukrajinské krizi. Nedodržují se jednotně sankce. Jako příklad uveďme překvapivý výskyt 'nežádoucích' ruských občanů na různých místech Evropy. Byli jsme také svědky rozdílného přístupu k přijímání sankcí. Evropská unie příliš dlouho koketovala se vstupem Ukrajiny mezi členské země a možná ne dostatečně o tomto diskutovala s Ruskem. Důsledek nyní vidíme. Evropská unie je proto povinna udělat maximum pro to, aby se situace stabilizovala, aniž by ustupovala agresi. Myslím si, že větší zapojení České republiky a ostatních členů Visegrádské čtyřky do těchto vyjednávání by bylo velmi přínosné,“ dodala Jermanová.