Příjmy rozpočtu jsou navrženy na 1 314,5 miliardy korun, výdaje by měly činit 1 364,5 miliardy korun. Schodek má pokrýt především vydání státních dluhopisů.

Pro vrácení rozpočtu vládě k přepracování hlasovalo devět poslanců z klubů TOP 09 a STAN. Naopak pro schválení základních parametrů rozpočtu hlasovalo 116 poslanců stran vládní koalice, tedy ČSSD, KDU-ČSL a ANO, a také SPD. Piráti a komunisté se zdrželi, proti hlasovali poslanci ODS, TOP 09 a STAN.

Nyní budou moci poslanci navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu, celkové údaje už měnit nemohou. Závěrečné schvalování by mělo přijít na řadu od 19. prosince.

Rozpočet poslancům představil končící ministr financí Ivan Pilný (ANO). Hned v úvodu zdůraznil, že letos je proti jiným rokům na projednání mnohem méně času a že během projednávání už ho ve funkci nahradí jeho nástupce. V debatě s poslanci zopakoval, že původní návrh schodku byl o 100 miliard vyšší, ale podařilo se mu ho seškrtat na 50 miliard. Řekl také, že nesdílí obavy Pirátů z nárůstu státního dluhu, na druhé straně v reakci na připomínky Jana Farského (STAN) připustil, že Česko je velmi málo připraveno na okamžik, kdy dojdou evropské peníze.

Rozpočet kritizovala hlavně pravice. Předseda ODS Petr Fiala ho označil za galerii kuriozit a absurdit. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) kritizoval rozpočet kvůli podle něho nezodpovědnému zvyšování výdajů, a to na spotřebu, ne na investice. Podle Jiřího Dolejše (KSČM) není rozpočet na stropu svých možností a mohl být lepší. Zástupce Pirátů Mikuláš Ferjenčík řekl mimo jiné, že jeho stranu mrzí nárůst státního dluhu.

Naopak předseda klubu ČSSD Jan Chvojka uvedl, že podle sociálních demokratů je rozpočet dobrý, vyvážený a obsahuje několik priorit, které jsou pro jeho stranu důležité. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek označil rozpočet za výsledek koaličního kompromisu a vyjádřil přesvědčení, že skončí lépe, než je plánováno.

Rozpočet je postaven na odhadu růstu ekonomiky o 3,1 procenta, zatímco loni vzrostl HDP o 2,4 procenta. Vláda uvádí, že česká ekonomika těží z příznivých vnějších i vnitřních podmínek. Podle vlády nelze vyloučit vyšší růst evropské i světové ekonomiky a s ním spojenou silnější poptávku po českých vývozech. Na druhé straně varuje vláda například před riziky, která by mohl přinést další výrazný růst cen nemovitostí.

Na daních chce vláda vybrat v příštím roce 722 miliard korun, což je proti letošnímu odhadovanému výběru nárůst zhruba o 35 miliard. Na důchody je vyčleněno přes 434 miliard korun.

Rozpočet nyní zamíří do výborů, které projednají jeho jednotlivé kapitoly. Většina výborů zasedne už ve středu. Ve druhém čtení budou mít šanci podávat návrhy na přesuny peněz i jednotliví poslanci.