Poslanci měli ve středu na stolech návrh komunistických poslanců Kateřiny Konečné, Miroslava Grebeníčka, Miroslava Opálky a Stanislava Grospiče, a to na změnu názvu státního svátku v den 17. listopadu. Komunisté totiž žádali, aby si lidé připomínali v tento den i Mezinárodní den studentstva, tedy nejenom Den boje za svobodu a demokracii. Proto tento název žádali upravit formou změny zákona. Dlouhá debata proběhla ve středu, hlasování pak o den později.

Poslanci z KSČM k návrhu třeba připomínali, že Mezinárodní den studentstva se kdysi slavil proto, že je připomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava.

Bylo to vyhlášeno v Londýně v roce 1941

„Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. Stalo se tak na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí,“ připomněl kolegům v poslaneckých lavicích Miroslav Grebeníček.

Historické souvislosti kolem 17. listopadu 1939 a smrt studenta Jana Opletala a následné zavření vysokých škol nacisty připomněla i Marta Semelová (KSČM). „Na 17. listopad 1939 se vzpomínalo v řadě zemí,“ uvedla s tím, že bychom se za tyto historické milníky neměli stydět.

Jenže pravicová opozice zdůrazňovala především ideologizaci komunistického návrhu. Kupříkladu poslanec z ODS Simeon Karamazov uvedl, že jde ze strany KSČM ne o technickou snahu změny názvu, ale především o to, „vylepšit“ historii. Mnoho lidí si podle něj ale pamatuje na to, jak devastující byl vlastně komunistický režim.