Poslanec Jiří Dolejš si myslí, že tehdejšímu vedení KSČ už dávno předtím "ujel vlak“, a tak bylo v té chvíli na chvostu dění, protože ČSSR byla jednou z posledních zemí, kde došlo ke změnám. A události v Rumunsku, kde si přechod k novému režimu vyžádal krveprolití, děsily.

Kvůli starým nepřátelstvím nebyl Dubček přijatelný ani pro komunisty

Připustil, že varianta, kdy by byl prezidentem zvolen Alexander Dubček, by byla na přechodné období možná zajímavá, protože by snad vytvořila větší prostor pro zmátoření levice, která byla v defenzivě. "Bohužel ale ani v KSČ pro to nebylo z důvodů starých animozit pochopení,“ vysvětlil, proč ani mezi komunisty neměl Dubček příliš příznivců.

Celý text otázky Martina Bartoška a odpovědi Jiřího Dolejše najdete zde.

Dolejšův stranický kolega, poslanec Zdeněk Ondráček, se odpovědi vyhnul s poukazem na to, že v roce 1989 mu bylo dvacet let a měl jiné zájmy než politiku. Přitom nezmínil, že jako policista se v rámci své služby angažoval při potlačování protirežimních demonstrací.

Celé znění odpovědi poslance Zdeňka Ondráčka najdete zde.

Možná si mysleli, že když budou hlasovat pro Havla, nakloní si část veřejnosti zpět na svou stranu

Další zákonodárce komunistické strany, Ivo Pojezný, si myslí, že jedním z významných momentů byla prohlášení samotného Havla, který říkal, že rozhodně nechce likvidovat sociální jistoty či privatizovat desítky let budovaný majetek. "To pro tehdejší komunisty mohla být jakási 'malá záruka', že nebude pošlapáno to dobré, co tehdejší režim přinášel,“ uvedl a poukázal na to, že skutečné Havlovy kroky v úřadu však byly přesně opačné.

Určitou roli prý sehrál i Marián Čalfa, kterého Pojezný označil za "jednoho z mladších ambiciózních členů KSČ". "Vyjednával s oběma póly, a jak se později ukázalo, nemyslel na svou domovskou stranu ani na občany, ale chladně kalkuloval pro svou kapsu,“ uvedl poslanec bez bližších podrobností.

Přiznává ale i to, že společenská situace v tehdejším Československu byla "velmi pohnutá“ a KSČ neměla ve svých řadách nikoho, kdo by byl v této atmosféře přijatelný pro protestující na náměstích. "Komunisté tak mohli nabýt dojmu, že pokud podpoří V. Havla do prezidentského křesla, mohou si část veřejnosti naklonit opět na svou stranu,“ domnívá se Pojezný.

Celé znění odpovědi poslance Ivo Pojezného najdete zde.