Ústavní soud (ÚS) dnes návrh ČSSD na zrušení tzv. karenční doby, tedy prvních tří dnů nemocenské, které zaměstnavatel zaměstnanci nehradí, smetl ze stolu.  V minulosti ale ÚS takzvanou karenční dobu už jednou zrušil a ta se tak do právního řádu znovu vrátila. Podle sdělení ústavních soudců je ale nynější legislativní situace jiná, a tak nelze plně uplatnit argumenty dřívějšího nálezu. Podle soudu totiž karenční doba spojená současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, není protiústavní.

Senátor a bývalý ministr práce a sociálních věci a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach na výrok reagoval slovy, že ČSSD  v případě, když volby vyhraje, tak placení nemocenské za první tři dny opět zavede.

„Ten verdikt Ústavního soudu určitě není milý. Každopádně ale jeho výrok budeme respektovat. Pokud volby vyhrajeme, tak placení nemocenské za první tři dny opět zavedeme,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Škromach.

Jsou tady možnosti pro odbory

„Sociální demokracie samozřejmě s touto úpravou ať už ve sněmovně, tak v Senátu nesouhlasila a ten balíčkový návrh na úspory, kde byl i tento návrh, nepodpořila. Zároveň bych ale chtěl upozornit, že je tady možnost pro odbory, protože ty podle zákona mohou sjednávat lepší podmínky pro nemocenskou v kolektivních smlouvách, takže v zásadě v kolektivní smlouvě se zaměstnavatelem mohou dohodnout i placení prvních tří dnů,“ dodal Škromach.

„S tím verdiktem od Ústavního soudu se musíme nejprve seznámit a to hlavně s odůvodněním a to proto, že rozhodnutí je protentokráte jiné, než v minulosti. Nezbývá nám nic jiného, než ale rozhodnutí respektovat,“ reagoval pak pro ParlamentníListy.cz o předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.

Podle něj v tuto chvíli přichází na řadu dvě varianty. „Buďto podat návrh na zrušení znovu a to po změně poměrů po oslabení vlády ještě v Poslanecké sněmovně, přičemž ale nečekám, že by tento návrh měl velkou šanci na úspěch, i když jistá šance tu je. A pak je druhá varianta: počkat po volbách, kdy věřím, že voliči rozdají karty jinak a rozhodnou i o změně v této věci, která podle nás je nejen nespravedlivá, ale také není věcně správná. Protože lidé pak přecházejí nemoci kvůli tomu, aby nepřišli o proplácení prvních tří dnů. Stát by však neměl lidi ekonomickým tlakem nutit přecházet nemoci,“ reagoval dále Tejc

„Ty naše další návrhy k Ústavnímu soudu jsou ale již podány. Týkají se hlavně reformních zákonů. Například možnosti zrušit pracovní poměr při nedodržování léčebného režimu,“ dodal pak Tejc k otázce, jak to vypadá i s jinými ústavními stížnostmi ze strany ČSSD.

Zaorálek: Oni se otočili o sto osmdesát stupňů

Místopředsedu Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomíra Zaorálka pak bude prý hodně zajímat zdůvodnění. „Mne ale udeřilo do očí to, že tady došlo ke změně argumentace o sto osmdesát stupňů oproti rozhodnutí ústavního soudu z roku 2008. To ale vypadá, že najednou se již nedovoláme Listiny práv a najednou i to odůvodnění tam má takové výroky ve smyslu povinnosti zvyšovat úroveň péče, ale na druhou stranu to prý nemá přímý afekt na lidi. To je ale úplně jiný tón, než který byl při rozhodování v roce 2008. Pro mne tak bude zajímavé se seznámit s těmi nesouhlasnými aspekty, které podal soudce ÚS,“ sdělil Zaorálek.

„Musíme ale to rozhodnutí respektovat,“  zdůraznil a připomněl, že Ústavní soud má na stole ještě celý balík podání od ČSSD, které se týkají reformních věcí. „Je tam třeba i námitka proti proceduře ve sněmovně. Tam však doufám, že budeme alespoň částečně úspěšní,“ dodal Zaorálek.

Soudci ÚS před čtyřmi lety zkritizovali stát za porušení práv zaměstnanců a svévolný postup při hledání úspor. Takzvanou karenční dobu proto ze zákona vyškrtli. Teď ale zrušená nebyla. Zdůvodnění vlády, že krátkou pracovní neschopnost lidé často zneužívali, ovšem podle poslance za ČSSD Romana Sklenáka socialisté neuznávají.

„Úsporami v tomto případě není možné argumentovat. Situace v reálném životě je taková, že řada lidí – a to jsou skutečně ověřitelná fakta – v případě, že onemocní, tak řeší tuto věc čerpáním dovolené,“ dodal Sklenák, který jel do Brna ústavní stížnost obhajovat.

Podle ÚS musí úprava vycházet z premisy, že stát musí zajistit určitý sociální standard, což ale neznamená nárok na plnou kompenzaci. ÚS v této souvislosti mluvil o „minimálním sociálním standardu.“ To napadená úprava podle ÚS splňuje a podle ÚS nezasahuje do práva na sociální zabezpečení. Je prý legitimní, aby stát usiloval o zamezení podvodů se sociálním zabezpečením. Od roku 2008 se navíc podle soudu úplně změnila konstrukce nemocenské. Dnes nemají totiž podle ÚS zaměstnanci povinnost platit sociální pojištění. Neděje se tedy to, že by měli povinnosti, a neměli práva. V tomto směru je pak údajně  zjevné, že si zákonodárce vzal k srdci tehdejší výtky ÚS.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.