Napsala otevřený dopis, v němž mimo jiné informovala, že antikomunistický Sobotka těsně před revolucí studoval VUML – Večerní universitu marxismu leninismu. Což byla jakási přípravka na vstup do komunistické strany.
 

Jak se díváte na současného prezidenta Václava Klause?

Vytýkám mu asociální cítění – jeho výroky „každý se musí postarat sám o sebe“ a způsob nastavení privatizace, který umožnil bezbřehé tunelování a rozkrádání majetku. Ale umí se postavit za národní zájmy, dokáže uvažovat chladnou hlavou. Například vrátil opakovaně návrh k vyznamení bratrů Mašínů, naopak Přemysl Sobotka tyto vrahy vyznamenal. Má určitou čest a vazbu k historii našeho národa a nezaprodá ji jenom změnou režimu, což dělá Přemysl Sobotka.

Co si myslíte o současné vládě?

Sdírají z lidí doslova kůži a tváří se, že je chrání od rozmařilosti, která jim nehrozí. I ombudsman mluví o tom, že sociální systém nefunguje, zvláště trpí rodiny s malými dětmi, samoživitelky či senioři. Ostatně celý vládní balíček reforem je velmi problematický.

Komunistům stoupají preference. Je to i kvůli různým skandálům. Jako ten největší Davida Ratha. Co soudíte o něm?

Na všechny má být stejný metr. Přijde mi nepřiměřené jakým způsobem je kauza Rath řešena a medializována. Na druhou stranu nevydá sněmovna ministra Vondru za ProMoPro a další hříšníky. Působí to na mě nedůvěryhodně.

Podle preferenci to vypadá, že příští parlamentní volby vyhraje levice. Má KSČM vůbec zájem jít do vlády?

KSČM by šla do vlády pouze za předpokladu, že bude mít možnost realizovat svůj volební program. Naše volební programy se se sociálními demokraty shodují cirka ze 75 procent. Máme i jiné přístupy k zahraniční politice. Nepodporujeme např. narozdíl od ČSSD zahraniční mise a NATO. Hodně podobné máme sociální přístupy – ve školství a zdravotnictví. Pokud se ale příležitost naskytne, bylo by nelogické, abychom se nesnažili praktickou politikou náš program naplňovat. Být v nekonstruktivní opozici lidem nepomáhá a nic jim to nepřinese.

V Libereckém kraji vládne koalice sociálních demokratů a Strany pro otevřenou společnost s podporou komunistické strany. Chcete podobný model opakovat, pokud vám to umožní volební výsledek?

Zatím máme v preferencích 19 procent, mohli bychom reálně získat dvacet procent i v tomto pravicovém kraji. Budeme se snažit najít shodu s koaličními partnery, abychom neumožnili pravicovou krajskou vládu.

Vy osobně se mimo jiné zabýváte školstvím. Bouřlivým tématem v tomto volebním období byly návrhy snižování počtu středních škol hlavně gymnázií, které nakonec neprošly. Jak na ně pohlížíte vy?

Nedoporučujeme víceletá gymnázia, spíše se orientujeme na učňovské školství. I když je ekonomicky náročnější. Působím v krajském školském výboru. Mrzí mě přístup ODS. Optimalizaci středních škol nastavila v minulém volebních období krajská vláda pod vedením ODS. Teď od toho dali ruce pryč a změnili názor. Přitom to bylo jejich dítě. Například dvě sklářské školy v Kamenickém Šenově a Novém Boru, které jsou osm kilometrů od sebe, neuživíme. Když se u gymnázii uvádí důvod proti slučování dojíždění, tak například z Jablonce do Liberce je to 10 kilometrů u mládeže od 15 do 18 let. Přitom nám dojíždí i větší vzdálenost děti do první třídy.

Obrátím pozornost přímo k Liberci, kde jste zastupitelkou. Zajímáte se o neziskové organizace, které mají kvůli krizi a dluhu města těžkou pozici. Přežijí v Liberci tyto těžké časy divadlo či zoologická zahrada?

Podle mých informací podle záměrů ODS je představa, že by v Liberci fungovalo divadlo jako v sousedním Jablonci. Bez zachování všech vlastních divadelních souborů. Neziskovky jsou naše liberecké zlato, kterého bychom se neměli vzdávat. Jde nejen o divadlo, ale i nejstarší zoologickou a botanickou v Česku. Pokud padnou, považovala bych to za veliký hřích k budoucím generacím. Bohužel zadluženost - je už dvě a tři čtvrtě jak nám to narůstá - je pro současnou vládu města obrovským problémem. Tento danajský dar zdědila a budeme se s ním potýkat dalších 20 let. Možností je málo. Měli bychom ubrat u vrcholového sportu ve prospěch dětí a škol. Chlubíme se bílými tygry, ale ti také potřebují žrát a péči. Zvyšovat vstupné je nereálné. Zoo dělá maximální množství projektů, aby přežili, ale už jsou za hranicí. Nemají na výplaty. Ošetřovatelé musí být odborníci. Navíc je to těžká práce pro chlapy, nemůžou to dělat důchodci. A pokud mají rodiny a berou 11 až 13 tisíc korun hrubého, což je k neuživení a lidé jim budou utíkat. To, jak se zachází s neziskovkami, nemůžu hlavně bývalému vedení města odpustit. Je to na úkor megalomanských staveb. Liberec padl na kolena kvůli aréně a mistrovství světa.

Zabýváte se i gamblerstvím. Omezuje Liberec hazard dostatečně?

Je to těžké. Liberec na jednu stranu počítá s těmito penězi do rozpočtu. Už není co prodávat. Ale gamblerství nemůžeme podporovat.
Když se ale úplně zavřou všechny herny, gambleři se stáhnou do soukromých objektů, které nebudou pod kontrolou a město přijde o jejich zdanění. Nemyslím, že když v zastupitelstvu odhlasujeme konec hernám, že vymýtíme gamblerství zcela. Herny bych maximálně ponížila, vyřadila z centra města a udělala tam velmi důslednou kontrolu. Jednak daňovou a také, aby tam nechodili mladší 18 let a lidé na sociálních dávkách.

Nedávno se v Liberci konal komunistický sjezd. Premiér Nečas kritizoval, že podle něj stalinistické křídlo pana Grospiče na něm mělo překvapivě velkou podporu, a že pragmatický předseda KSČM Vojtěch Filip, k jehož křídlu jak vím patříte, byl zvolen až ve druhém kole. Jaký je váš komentář?

Je to naopak. Je to poprvé, kdy toto křídlo nemá ani místopředsedu.
Doktor Grospič nejdříve kandidoval na předsedu, nakonec neprošel ani na místopředsedu. Vojtěch Filipovi chyběly ke zvolení v prvním kole pouhé čtyři hlasy, přičemž předseda byl i na minulých sjezdech zvolen ve druhém kole. Vyjádření premiéra Nečase považuji za zavádějící a nepravdivé. Grospičovo křídlo má podporu dle oficiálních analytiků dvacet procent. Je otázkou, jestli by někteří jednotlivci neměli přejít ke KSČ předsedy Štěpána. Je také zajimavé, že návrhy na zákaz směřují vždy ke KSČM, ačkoliv nijak zákon neporušujeme a nemáme nikde žádné symboly jako je srp a kladivo. A ne i na KSČ, která se hlásí jako nástupkyně původní strany a jsou daleko ortodoxnější. Tvrdím, že jako KSČM jsme legitimní parlamentní levicovou stranou. Orientujeme se spíše dopředu, nežijeme minulostí. Lidi spíše zajimá, jestli mají práci, pokud ji mají, tak jestli vůbec dostanou výplatu a zda mají střechu nad hlavou. A ne nějaké ideologické spory.

Příběh Dany Lysákové – Nucený odchod z práce a kyberšikana

Šéfkou libereckých komunistů je Dana Lysáková od roku 1993. Vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově. Od roku 1975 až do roku 1990 působila ve Výchovném ústavu v Chrastavě, jak sama slangově říká v pasťáku. Sem umisťovali problémové děti, které chodily za školu či kradly. Po listopadu 1989 se zde odehrálo její osobní drama. Byla předsedkyní malé organizace KSČ. Její kolegové na ní tlačili, aby zahodila stranickou legitimaci, což odmítla. A tak pro tyto hříchy sepsali petici, žádající její odchod. „Hrozili, že jestli neodejdu, začnou stávkovat a naši svěřenci utečou a budou rozkrádat tehdy ještě národní hospodářství,“ vzpomíná Lysáková. Údajně by špatně ideologicky působila na děti. Psychický tlak byl obrovský. Lysáková se zhroutila a z ústavu odešla. „To co jsem tehdy zažila, pro mne byla velká zkušenost. Pochopila jsem, že za mnohými zly v dějinách nestály ani tak režimy, ale konkrétní lidé,“ uvedla.

Přesto zprostředkovaně Výchovnému ústavu i nadále pomáhala. „Podařilo se mi do Chrastavy dostat například petiční parlamentní výbor, který se zabýval speciálním školstvím,“ vysvětluje. „Problém byl v lidech, ale ne v dětech a ústavu jako takovém. Navíc nemůžu žít v nějaké nevraživosti a zklamání, musím koukat dopředu. Pomohlo mi to v tom, že jsem se určitým způsobem od negací oprostila. Nerozumím lidem, kteří dokáží nenávidět. Sama jsem si tím prošla, lidé se tím trestají sami,“ konstatuje.

Lysáková byla také jednou z poslaneckých asistentů komunistického poslance Josefa Vondrušky, který čelí u soudu obžalobě, že jako bachař bil politické vězně ve věznici v Minkovicích u Liberce. „Nikde se toto obvinění neprokázalo, považuji to za politický proces,“ říká.

Se soudy se potýká i sama Lysáková, ale z jiné strany. Je totiž obětí kyberšikany, kdy někdo vytvořil její falešný profil na facebooku. „Je to něco děsného, nemůžete se bránit. Vidíte své fotky, píšou tam lumpárny a lži o vás. Ohrožovalo mě to profesně,“ zdůrazňuje. Kontaktovala Národní centrum ochrany kyberšikany, kteří radili jí i policistům. Ti nakonec vypátrali podezřelou ženu. „Nešlo ale o politickou oponentku, ta žena je naší voličkou. Jejím motivem je údajně žárlivost, i když úplně nesmyslná,“ vysvětluje. Další pikantérií tohoto případu je, že podezřelou ženu u soudu obhahuje komunistická poslankyně KSČM za Liberecký kraj Marie Nedvědová. „Dostala od našeho vedení parlamentního klubu doporučení, aby se případu vzdala. Což neudělala, je to její rozhodnutí, neřeším to,“ komentovala Lysáková.