Senátoři podle něj odmítli 29 zákonů, například vládní reformní zákony nebo zákon o církevních restitucích, a dalších 62 zákonů vrátili poslancům s pozměňovacími návrhy. Na poslední schůzi doporučili upravit další čtyři zákony.

"Je potěšitelné, že bez ohledu na politicky rozdílné složení obou komor parlamentu bylo (dosud) 30 našich návrhů posléze Poslaneckou sněmovnou přijato," uvedl Štěch. Podle něj to svědčí o tom, že Senát zodpovědně plní roli ústavní pojistky a gestora čistoty a kvality přijímaných zákonů.

Věcný, přiměřený a důstojný Senát

Štěch také uvedl, že z 19 senátních návrhů zákonů sněmovna schválila čtyři. Počet senátorských předloh je podle šéfa horní komory dokladem, že "senátoři sledují aktuální problémy společnosti a hledají vhodné řešení". Senát podle Štěcha kromě zákonů posoudil stovku mezinárodních smluv a téměř dvě stovky návrhů evropských předpisů a směrnic. Celkem Senát projednával 625 dokumentů, o stovku více než v předchozím funkčním období, uvedl Štěch.

Připomněl, že důvěra lidí v Senát má stabilní úroveň. I když mu podle průzkumů důvěřuje jen kolem 28 procent lidí, Sněmovna a vláda jsou na tom hůře. Štěch to přičítá mimo jiné tomu, že při projednávání kontroverzních návrhů a v období nestability vládní koalice role Senátu nabývá na významu, což občané silněji vnímají. Roli hraje podle Štěcha i to, že jednání Senátu je "věcné, přiměřené a důstojné, jak náleží postavení zákonodárců".

Štěch věří, že Senát si udrží svou úroveň a serióznost i v následujícím období. První schůze horní komory v povolebním složení se uskuteční 21. listopadu.