Církevní restituce jsou momentálně nejžhavějším politickým tématem. Veřejnost je většinově odmítá, což potvrzuje i průzkum agentury SANEP ze začátku roku. Z výsledků vyplývá, že s nimi souhlasí jen 22,5 procenta voličů, zatímco 69,4 procenta respondentů je odmítá a 8,1 procenta oslovených tuto záležitost nedokáže posoudit.

Podle zastánců zákona o vyrovnání s církvemi jsou průzkumy vyjadřující postoj obyvatel k církevním restitucím nevěrohodné, přesto s požadavkem opozice na vypsání referenda o této otázce vládní koalice nesouhlasila a ve sněmovně už schválení zákona prosadila. Ačkoli se referendum o církevních restitucích neuskuteční, přesto budou moci voliči dát hlasováním najevo, co si o nich myslí.  

Hlas pro Procházkovou bude hlasem proti restitucím

Za dílčí referenda o církevních restitucích totiž bude možné označit senátní volby, pokud se v nich kandidát vůči církevním restitucím zcela jednoznačně vymezuje. To platí především o spisovatelce Lence Procházkové, která proti nim brojí od chvíle, kdy se začaly ve sněmovně projednávat, a dokonce v souvislosti s jejich prosazováním podala trestní oznámení na premiéra Petra Nečase, členy jeho vlády a také kardinála Dominika Duku.

Přitom Lenku Procházkovou nelze ani v nejmenším podezírat, že by byla spjata s předchozím režimem, jehož zásahy proti církvi zavdávají příčinu k často používaným argumentům typu „Co bylo ukradeno, musí být vráceno“. Ba právě naopak. Spisovatelka byla signatářkou Charty 77 a její knihy tak mohly vycházet jen v samizdatové edici.

Dobře prodejné téma, které však kandidáta nešlechtí

Přesto horlivější odpůrkyně církevních restitucí nad ní zřejmě není. Dokonce se kvůli nim rozhodla porušit své přes dvacet let staré předsevzetí, že nikdy nevstoupí do politiky. Rozhodla se proto kandidovat v senátním obvodu Praha 8 za Věci veřejné a svůj boj o Senát postavit na nesouhlasu s podobou církevních restitucí.

„Vyhmátnout správně, co chce většina, často vede k volebnímu vítězství. A hlasité odmítnutí církevních restitucí je dobře prodejné téma. Kandidáta to sice nešlechtí, ale touha být zvolen prohřešek přehluší. Podle toho také většina parlamentu vypadá,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz senátor Jaromír Štětina.

Nevkusný způsob a demagogické názory, tvrdí exministr kultury

„Každý má právo na svůj názor, ale způsob, jaký zvolila paní Lenka Procházková je nevkusný a názory demagogické. Nevěřím, že s takto agresívní a negativní rétorikou může při volbách do Senátu uspět," přidává se s kritikou spisovatelky poslanec za Starosty a Nezávislé Jiří Besser, bývalý ministr kultury, za jehož úřadování se zákon o vyrovnání s církvemi připravoval.

„Je to v genech. Její otec byl fanatický bolševik, ´prohlédl´ teprve tehdy, když s ním jeho soudruzi zatočili, což se nepočítá. Jí to také dojde, až jí bude zlé," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz poslanec TOP 09 Daniel Korte, co podle něj stojí za nesmiřitelným bojem spisovatelky Lenky Procházkové proti nynější podobě zákona o církevních restitucích.

Kdo chce být vidět, musí násobit agresivitu svého nesouhlasu

Poslanec ODS Aleš Rádl si všímá, že lze obecně vysledovat, jak se celá řada aktivních politiků i politiků v očekávání snaží na otázce církevních restitucí celkem lacino zviditelnit. „Většina české populace je ateistická, takže mají tendenci vnímat akt církevních restitucí provedených formou navrhovaného zákona jako akt, který není činěn v jejich zájmu, takže se zdá populisticky snadné se proti tomuto záměru vymezovat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Aleš Rádl s tím, že je smutné, když vzhledem k této populistické snadnosti musí ti, kteří opravdu chtějí být vidět, násobit agresivitu a hlasitost svého nesouhlasu, což je patrně také případ paní Procházkové.

„Myslím, že je ale spíš k zamyšlení, jestli vzhledem k tolika kritizovaným jevům v naší společnosti není spíš v jejím prospěchu to, aby náboženské společnosti, které jsou nepochybně také významné nositelky řady morálních apelů, nebyly ekonomicky lépe vybaveny, aby mohly sílu svého pozitivního poselství více uplatnit. Je škoda, že osoba, která byla členkou určitého společenství, které se ve své době rovněž pokoušelo o určitý morální apel na společnost, se nad problematikou církevních restitucí nepokusí zamyslet i z této stránky,“ připomíná poslanec Procházkové její chartistickou minulost.