Když se neoficiálně bavím s vašimi kolegy z ČSSD, někteří poukazují na to, že ve straně existuje určité dvojvládí Sobotka-Hašek. Jak se na to díváte Vy?

Myslím si, že nyní je jiná situace, než byla za Miloše Zemana či za Jirky Paroubka. Nyní se to spíše blíží tomu, jak to bylo za Standy Grosse nebo Vladimíra Špidly, kdy vedení strany je spíše tým lidí, kteří stranu prezentují s tím, že respektují pozici předsedy strany, který má ve straně poměrně velký vliv a rozhoduje o těch zásadních věcech a snaží se je prosazovat. Myslím si, že po sjezdu skončila rivalita. Je pochopitelné, že když kandidují dva lidé na předsedu, tak se vůči sobě musí vyhraňovat. Dnes jak Michal Hašek, tak Slávek Sobotka chápou, že strana potřebuje udržet jednotnou linii a potřebuje vést boj se skutečnými soupeři, kterými jsou ostatní politické strany, a že nemá cenu plýtvat síly ve vnitrostranických soubojích. Myslím si, že vývoj zde byl spíše pozitivní a synergie jednotlivých členů vedení a zvlášť Slávka a Michala je výrazná.

Každé předsednické období mělo jiný charakter. Jirka Paroubek třeba řídil stranu dost tvrdou rukou a to tady teď není. Za ČSSD teď vystupují kromě předsedy prakticky všichni místopředsedové a strana tak oslovuje širší okruh lidí, protože každý z nás má určité portfolio příznivců a voličů, které třeba nemá ten druhý. Jinak jsem přesvědčen o tom, že ČSSD dnes směřuje k tomu, aby se stala lídrem protivládní opozice a určitým způsobem oslovila i menší strany, které mají šanci dostat se do parlamentu, aby se jejich hlasy neztratily. To je dobrý způsob pro ČSSD, abychom nemuseli spoléhat na komunisty a zároveň nebyli tlačeni k TOP 09 či ODS. Cestou je oslovit menší strany od Zemana a Paroubka přes zelené, lidovce a další a vytvořit protivládní koalici a shromáždit hlasy, které by třeba jinak propadly. To je model, který by mohl být úspěšný v příštích parlamentních volbách.