Podle senátních kuloárů je pravděpodobné, že tento zákon nebude Senátem vrácen s pozměňovacími návrhy, ale že bude zamítnut. V případě, že senátoři zákon zamítnou, bude sněmovna potřebovat 101 hlasů k jeho prosazení, stejně, jako by tomu bylo v případě, kdyby ho nepodepsal prezident republiky.

Starostové jásají, že vázaný majetek bude odblokován

„S názorem opozice naprosto nesouhlasím, říká místopředseda Senátu a kandidát na prezidenta za ODS Přemysl Sobotka. „Jsem člověk, který je konzervativně pravicově založený a jsem přesvědčen, že co bylo ukradeno, musí být vráceno,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Sobotka. Jak říká, v zákoně je stanoveno, že církev musí prokázat, že jí ten majetek patřil.

Navíc je podle Sobotky řada starostů, kteří jásají, protože s příchodem tohoto zákona se odblokuje vázaný majetek, s nímž obce nemohly nakládat. „Obce se tak mohou volněji rozvíjet,“ dodává modrý senátor.

„Navíc ten cíl, kdy vláda přestane platit miliardy ročně na platy duchovních, kdy nakonec dojde k odluce církve od státu, je z mého pohledu dobrý postoj. Je třeba dokončit ten proces, abychom už konečně napravili spáchanou křivdu,“ dodává Přemysl Sobotka.

• SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Komunistická senátorka je přesvědčená, že církev káže vodu, ale pije víno

„Budu rozhodně hlasovat proti zákonu,“ řekla ParlamentnímListům.cz komunistická poslankyně Marta Bayerová. Jak říká, stát vnímal řadu budov jako památky a pečoval o ně. „Vrazil do toho spoustu peněz z kapes našich daňových poplatníků, právě proto, že jsme je jako památky vnímali,“ dodává. Také z městských rozpočtů šlo podle Bayerové na církevní objekty hodně peněz, protože to bylo vnímáno jako místní kolorit. „U nás ve Znojmě jsme si vážili těch památek, takže se opravdu udržovaly a církev to za ta léta nestálo ani korunu,“ říká komunistická senátorka.

„A pokud jde o ty pole, luka, háje, řekla bych, že je to v přímém rozporu s tím, co církev káže. Skromnost, rovnost, bratrství, tak proč to chtějí? Aby na tom vydělávali? Prostě se mi to naprosto nelíbí. Káží vodu, ale pijí víno," přisazuje.

Marta Bayerová se prý měla možnost seznámit s údaji z pozemkového úřadu. „Takže vím, že konkrétně katolická církev ani pořádně neví, co je jejich. Kolikrát tam prostě nejsou uvedeni konkrétní vlastníci, kromě státu,“ zlobí se. Jak říká, má strach, že se jedny křivdy napraví druhými. „Ukáží na něco a řeknou, to je naše, i když to tak ve skutečnosti nebude,“ dodává serveru ParlamentníListy.cz Bayerová.

Církve prostě nedostanou majetek, který nebudou moct nezpochybnitelně doložit, říká Čunek

„Jsem pro tento zákon především proto, že chybí už 22 let,“ říká redakci senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek. „Co bylo ukradeno, má se vrátit,“ přidává se k názoru Přemysla Sobotky a dalších zastánců vyrovnání státu s církvemi.

Senátor je přesvědčen, že zákon přesně stanoví podmínky, za nichž má být majetek vydáván. „Zákon říká, že se mají vydat věci, které církvi nepochybně patřily, takže církev to musí doložit,“ konstatuje Čunek. Podle něj jsou to věci, které církvi patřily od roku 1948. „A to budou muset doložit státním orgánům. A když to nedoloží, tak ten majetek prostě nebudou moct mít,“ dodává.

Obavy nemá ani z prolomení hranice roku 1948, tím spíše roku 1919. „Zákon to přece říká jasně, hranice roku 1948 nesmí být prolomena. V té normě je stanoveno, že jde o majetky a věci, které církvím patřily po únoru 1948,“ je přesvědčen senátor. „Jakékoliv jiné spekulace jsou pouze účelové,“ myslí si Jiří Čunek.

Výměra požadovaného majetku je zcela pofidérní, tvrdí Jiří Dienstbier

Pro mne je vládou navržená podoba, jak ji schválila sněmovna, naprosto nepřijatelná,“ říká pro ParlamentníListy.cz další kandidát na hlavu státu, tentokrát za ČSSD, Jiří Dienstbier. Má prý proto celou řadu důvodů. Jednak je to prý nedostatečné vymezení majetku, kterého se to vůbec týká, protože nikdo neviděl žádné jasné přehledy majetku, a jednak ho prý velmi znepokojuje finanční náhrada, kdy nikdo neví, na základě čeho byla tato částka stanovena. „Vždyť je to jen jakási pofidérní výměra majetků,“ zlobí se Dienstbier.

Co je ale podle něj neméně podstatné, že se podle něj nejspíš prolamuje nejen hranice pozemkové reformy z roku 1947, ale i hranice první pozemkové reformy z roku 1919. „Podle našich analýz se jedná o větší rozlohu, než která byla přihlášena právě k pozemkové reformě z roku 1919,“ varuje senátor. Jestliže prý na základě této pozemkové reformy o něco přišli, není mu jasné, jak najednou mohou vykazovat větší výměru.

Jak Dienstbier upozorňuje, z těchto výměr se pak odvozuje jak hodnota, která má být vydána naturálně, tak se z toho stanovuje i to rádoby odškodnění, které má být stanoveno v penězích. „A navíc, oceňuje se to na 44, 48 Kč za metr čtvereční, zatímco restituenti dostávali plus mínus dvě koruny za stejný metr čtvereční,“ zlobí se senátor. Je to podle něj naprosto nevyvážené k ostatním restitucím, a těch důvodů je podle něj podstatně více.

„Z právního hlediska například vůbec nevím, co to znamená, že vedle majetku, který církev vlastnila v rozhodném období, má jít i o majetek, který jí „příslušel“, což je právně naprosto neuchopitelný pojem,“ dodává Dienstbier. Takových problémů je prý v zákoně celá řada. „My jsme předložili naši vlastní představu, jak se s církvemi vyrovnat. Nemovitý majetek vložit do zvláštního fondu, z něhož by se pak platily jak ty duchovní aktivity, tak i veřejně prospěšné činnosti, které církve vykonávají," vysvětluje senátor. Jak dodává, zatížit v této době zemi 60 miliardami na příštích 30 let, připadá opozici nepřijatelné. Jsou to přibližně 4 miliardy na každý rok ze státního rozpočtu v době, kdy se osekávají všechny sociální transfery, důchody, sociální dávky, a podobně. A to je podle něho prý naprosto nepřiměřené.