Nespokojení občané zahájili proti prezidentovi Miloši Zemanovi nebývale širokou ofenzívu. Například dnes ráno asi 150 lidí v Brně vyjádřilo nesouhlas s jeho názory a činy tím, že mu při jeho příjezdu k Univerzitě obrany ukázali červené karty. Organizátoři akce dokonce doufali, že si s prezidentem promluví. To se jim ale nepodařilo, jelikož policisté rozvášněný dav drželi asi 20 metrů od Zemana, který procházel špalírem vojáků. Při příjezdu prezidenta tak nespokojenci alespoň skandovali hesla „Ostuda" a „Hanba".

I na dnešní večer se ovšem chystá akce, tentokráte v Praze. Nespokojení občané totiž naplánovali protestní pochod, na jehož konci chtějí na Pražský hrad dodat petici, v níž se více než sto tisíc petentů vyslovuje pro Zemanovu okamžitou abdikaci z postu prezidenta České republiky. Petice také obsahuje výzvu Senátu ČR, aby se „začal zodpovědně zabývat prezidentovými kroky proti demokratickému zřízení a svrchovanosti v kontextu Ústavy".

Petentům vadí, že prezident nehájí zájmy České republiky a dělá jí špatné jméno doma i v zahraničí, jedná v rozporu s dobrými mravy a zásadami slušného chování, či že je špatným příkladem pro občany ČR.

Wagnerová: Nelze si s tím zahrávat stejně, jak to činí média

Senátorka Eliška Wagnerová (zvolena za SZ), která je členkou ústavně-právního výboru Senátu a dokonce kdysi byla ústavní soudkyní, ale nad výše uvedenými akcemi krčí rameny.

„Pokud jde o samotnou abdikaci, tak to je úkon prezidenta a je jen na jeho rozhodnutí. Nelze tak k tomuto úkonu prezidenta nijak donutit. Jinou věcí je pak jej odstranit z funkce skrze ústavní žalobu. Druhou možností je rozhodnutí obou parlamentních komor o tom, že není schopen vykonávat svůj úřad - jsou to tedy dvě alternativy, jak může ingerovat v tomto Parlament,“ zmínila k tomu pro ParlamentníListy.cz Wagnerová.

Ústavní žalobu podává podle ní Senát, k čemuž ale musí být po novele Ústavy souhlas tří pětin poslanců, což ovšem prý činí nástroj „nerealizovatelným".

„Tím ale nechci říkat, že jsou dnes dány důvody pro to, aby taková žaloba byla podána. Navíc o tom nic konkrétního nevím, zatím jsem totiž nijak neposuzovala, zda směrem k ústavní žalobě Miloš Zeman kroky splňuje, nebo ne. Proto na to nebudu odpovídat. S tím si totiž nelze tak povrchně zahrávat, jak to činí některá média,“ dodala k tomu Wagnerová.

„Ač mám určité výhrady k vystupování prezidenta ČR – a přestože dostáváme podněty od občanů osobně – v tuto chvíli důvody k případnému podání ústavní žaloby na Miloše Zemana pro velezradu či jiný ústavní delikt nespatřuji,“ sdělil k tématu ParlamentnímListům.cz krátce předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl.

Dvě třetiny Senátu a dvě třetiny Poslanecké sněmovny

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) je v souvislosti s akcemi nespokojených občanů a hlavně s výzvami petentů poněkud roztrpčen.

„Samozřejmě, že občané mohou mít různé aktivity, ale bylo by dobře, aby si prostudovali Ústavu po její novelizaci, a to v souvislosti s volbou prezidenta. Procedura odvolání prezidenta republiky je totiž procedurou velmi složitou. Navíc to není nějaký institut, který by se měl často používat - je tam vyloženě uveden jako důvod velezrada, nebo kroky, které jsou v rozporu s právním řádem České republiky. K tomu je ale zapotřebí souhlas dvou třetin Senátu a dvou třetin Poslanecké sněmovny ze všech poslanců a senátorů, kteří jsou členy zákonodárného sboru. Konečné slovo má tady Ústavní soud,“ zmínil směrem k otázkám ParlamentníchListů.cz Štěch.

Podle něj ale i lidé, co jsou na prezidenta velmi rozzlobení, musí prý sami objektivně uznat, že kritéria k ústavní žalobě proti němu nejsou a sám Zeman je tak nesplňuje.

„Já se domnívám, že nejsou důvody, aby se takto razantně vystupovalo proti Miloši Zemanovi, třebaže chápu, že použil některá slova, která nebyla namístě a která také nejsou ve slovníku slušných slov. Pan prezident by si jistě na tyto věci měl dávat pozor. Ovšem přesto přese všechno si myslím, že se už ataky na něj přehání a nejsou namístě. Podle mého soudu tady jde spíše o politický boj. Ten vedou zejména ti lidé, co se dodnes nesmířili s tím, že je na Hradě prezident, co nebyl jejich kandidát,“ doplnil k tomu Štěch.

Právník, vysokoškolský pedagog a někdejší poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, který byl kdysi navržen do postu ústavního soudce - Senát souhlas s jeho jmenováním ovšem nedal – se k celé věci vyslovil velmi jednoznačně.

„Politické konflikty se řeší u volebních uren, což znamená, že ti, co nejsou spokojeni s prezidentem Milošem Zemanem, prohráli poslední prezidentské volby, ale pokud chtějí prezidenta, s kterým budou spokojeni, tak ty příští volby prostě musí vyhrát,“ zmínil Koudelka k atakům na Zemana a křik nespokojenců ohodnotil slovy: „To je stejné, jako kdyby jejich kandidát prohrál v posledních komunálních volbách a oni křičeli, že s tím nejsou spokojeni. Tady také prostě mají smůlu a musí si počkat další čtyři roky, kdy budou nové volby a kdy jejich kandidát třeba může vyhrát.“

To se má Parlament zaobírat tím, že někdo prohrál volby?

K možné ústavní žalobě na Zemana Koudelka dodal: „Parlament se přece nebude zaobírat tím, že někdo prohraje volby a je nespokojen s tím, že vyhrál někdo jiný.“

Právník a od listopadu 2013 i soudce Ústavního soudu Radovan Suchánek ParlamentnímListům.cz nejprve řekl, že projevy občanské společnosti, tedy různé protesty a petice proti Zemanovi jsou sice právem každého občana bránit si svobodu projevu a kritizovat veřejné činitele včetně prezidenta republiky, ale jednou věcí je v tomto představa nespokojených lidí a druhou věcí je naplnění skutkové podstaty; ta je totiž vymezena normou Ústavy.

„Jak abdikace prezidenta republiky, tak i případně vyvolání ústavní žaloby na prezidenta republiky pro velezradu nebo jiné hrubé porušení Ústavy jsou upraveny Ústavou ČR a následně zákonem o Ústavním soudu, takže tady nevidím nějaký ústavně právní problém,“ zmínil Suchánek, přičemž varoval, že proces odvolání prezidenta je dnes složitější, nežli býval.

Žaloba na prezidenta má přednost před jinými návrhy

„Ústava totiž vyžaduje v případě podání ústavní žaloby na prezidenta nejenom souhlas Senátu, ale i souhlas Poslanecké sněmovny, a to kvalifikovanými třípětinovými většinami v obou komorách – sněmovna má k tomu dokonce ústavně stanovenou lhůtu na vyslovení souhlasu, takže tady by byl velice složitý a zdlouhavý proces, než by k podání ústavní žaloby došlo. Teprve poté, co by se obě komory Parlamentu na ústavní žalobě shodly, by byl na řadě Ústavní soud. Procedura na Ústavním soudu je stanovena zákonem o Ústavním soudu a žaloba na prezidenta má tak přednost před jinými návrhy. Tady by tak nebyl důvod k nějakým mimořádným postupům,“ zmínil dále Suchánek.

Protože on sám by potenciálně mohl ve věci jako ústavní soudce rozhodovat, tak se prý v žádném případně nemůže vyjadřovat k tomu, zda prezidentovo jednání má nebo nemá být hodnoceno jako porušení Ústavy. „Já se jako ústavní právník nemohu vyjádřit k tomu, jaké procesy a z jakého důvodu by mohly být zahájeny z hlediska řízení o ústavní žalobě. Nechci a nemohu ani náznakem říci, zda by nějaká žaloba na Miloše Zemana měla nebo neměla být podávána,“ zdůraznil.

„Nevím konkrétně, co by se Miloši Zemanovi mělo klást za vinu, pokud se ale zmiňuje jen nějaký jeho slovník, tak by to asi na nějaké hrubé porušení Ústavy nebylo. Tady je třeba si uvědomit, že velezrada a hrubé porušení Ústavy je něco zcela mimořádného a nedá se tady mluvit ani o nějakých přestupkových nebo trestně právních záležitostech a už vůbec ne o nějaké etice nebo morálce. To do impeachmentu nepatří,“ sdělil Suchánek a připomněl, že Ústavní soud kdysi již podobnou situaci řešil, a to v případě předchozího prezidenta Václava Klause.

U Klause ÚS řízení zastavil

„U něj šlo vskutku o zahájení řízení, ale to bylo za jiné ústavní zákonné úpravy. V této věci Ústavní soud řízení zastavil,“ dodal Suchánek s připomínkou, že pokud se nespokojencům něco na Zemanovi nelíbí, neznamená to, že by měli automaticky právo po něm házet vejce. „Házení vajec na hlavu státu považuji všeobecně za velmi hanebné,“ doplnil ústavní soudce.

Protestujícím konkrétně na Miloši Zemanovi vadí postoj k Rusku a k Číně, stejně jako jeho vyjádření k ukrajinské krizi a údajná lhostejnost k porušování lidských práv. Nemístné byly podle nich i Zemanovy vulgarity v Českém rozhlase i zlehčování zásahu proti demonstrantům 17. listopadu 1989.

Masivním projevům nesouhlasu čelil Zeman poprvé letos 17. listopadu. Tisíce jeho odpůrců tehdy dorazily nejprve na Národní třídu v Praze, kde mu účastníci protestu vystavili symbolickou červenou kartu. Odpoledne pak v Praze na Albertově stovky lidí Zemana vypískaly a vyzývaly ho k odstoupení. Prezidenta musela ochranka bránit před předměty létajícími z davu, německého prezidenta Joachima Gaucka údajně zasáhlo vajíčko do hlavy.