Původně se ministrem zahraničí vůbec neměl stát. Kvůli sporu o jeho jmenování měla svůj počátek nahnutý celá vláda Petra Fialy. Po dvou letech se ovšem Jan Lipavský v Černínském paláci zabydlel. A s ním i jeho spolustraníci z Pirátské strany. Jeden z nejdůležitějších resortů opouští zkušení diplomaté. Co na to říká premiér? Prý je mu to jedno. 

Vezměme to od počátku. ParlamentníListy.cz před několika dny v souvislosti s teroristickým napadením Izraele připomněly nedávnou historii současného šéfa české diplomacie, která je tradičně silně proizraelská. V době, kdy se po minulých sněmovních volbách formovala vláda a řešilo se obsazení resortů, zahraniční věci spadly do klína Pirátské straně.

O slovo se měl tehdy u Pirátů přihlásil právě Jan Lipavský, který díky ztrátě poslaneckého mandátu aktuálně neměl žádnou práci. Měl velký zájem o post ministra zahraničí a hájil se tím, že se zahraniční politice věnoval už v předchozím období v rámci sněmovního zahraničního výboru.

Lipavského nominace se nelíbila ani části Pirátů, jenže strana v podstatě neměla nikoho jiného, koho by mohla vytáhnout na světlo boží a říci, toto bude dobrý šéf diplomacie. To otevřelo Lipavskému cestu k židli v Černínském paláci. Koaliční partneři jakžtakž souhlasili, ale velkou překážku mu do cesty postavil vládce na Hradě.

Tehdejší prezident Miloš Zeman jasně řekl, že jmenovat ministrem zahraničních věcí právě Lipavského zcela odmítá z několika konkrétních důvodů. Hlava státu měla původně výhrady k vícero kandidátům na ministry, ale v rámci dobré vůle z těchto výhrad slevila a dále Zeman odmítal pouze Jana Lipavského.

Jak známo, hlavním důvodem byly dlouhodobé Lipavského propalestinského postoje a dokonce plán, aby Poslanecká sněmovna navázala spolupráci s palestinským parlamentem, kde většinu tvoří zástupci teroristického Hamásu. Tuto svou minulost ze sebe podle bývalé hlavy státu ministr zahraniční nesmyl ani nyní.