Mnozí ekonomové už dnes sázejí na rozpad eurozóny. Rozšířenějším názorem ale je, že eurozónu opustí přinejmenším Řecko. Má nicméně Česká republika nějaký krizový plán pro případ nejhorší, tedy skutečný rozpad eurozóny?

Jedu zachraňovat euro

„Odpoledne cestuji na EKOFIN, kde hledáme recepty na záchranu eura,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz ministr financí Miroslav Kalousek.

Pak už ale dodal k věci: „Především, já nevěřím na rozpad eurozóny! Není samozřejmě vyloučeno vystoupení jedné nebo dvou zemí, ale na rozpad eurozóny, to opakuji, nevěřím,“ zdůraznil ministr.

Zda těmi zeměmi myslel Kalousek Řecko a případně Španělsko, to neřekl. „Já se nechci dopouštět diplomatických faux pas, jenom jsem chtěl říci, že třeba jedna nebo dvě země odejdou, ale to neznamená rozpad eurozóny,“ doplnil.

• TÉMA: Záchrana eura

Stálo to stamiliardy, a to není konec

Připustil ale, že záchrana eurozóny si vyžádá obrovské finanční prostředky. „Její zdržení a stabilizace bude velice nákladná záležitost. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že její rozpad by byl minimálně pro země, jako jsme my, mnohem nákladnější,“ míní Kalousek.

K tomu, co znamená, že stabilizace eurozóny bude velice nákladná, podotkl, že to už vidíme dnes. „Všechny ty miliardy, které byly investovány do Řecka, Irska, Portugalska, nákupy dluhopisů Evropskou centrální bankou, půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu a nyní tolikrát zmiňovaný euroval v objemu 500 miliard eur, to jsou už veliké náklady. A je pravděpodobné, že nebudou konečné,“ informoval ministr.

Zatím prý nemá žádné signály, že se po nás budou chtít další platby. „Jediné, o čem teď jednáme, je možné navýšení kapitálu Evropské investiční banky, ale to navýšíme vlastní kapitál, to neznamená, že budeme někomu něco platit,“ řekl pro ParlamentníListy.cz dále Kalousek.

Krizový scénář nemáme, v rozpad nevěřím

Krizový scénář pro případ rozpadu eurozóny prý ministerstvo financí nemá. „Upřímně řečeno, míru dopadů eventuálního rozpadu eurozóny není dnes schopen nikdo zvážit. Pochopitelně, že kdyby došlo k hysterii na finančních trzích, tak určité krizové scénáře existují, ale to jsou spíše scénáře České národní banky a nikoliv ministerstva financí. Ale zdůrazňuji, že nechci něčím takovým strašit a mluvím teď o případu, který nepředpokládám,“ vysvětlil Kalousek.

K tomu zopakoval: „Osobně jsem hluboce přesvědčen, že eurozóna se nerozpadne. Euro je od samého začátku politický projekt a evropské politické elity do něj zainvestovaly tolik, že jej podle mého názoru udrží za každou cenu,“ dodal.

Němci chtějí marku? Nedivím se, ale...

V Německu vyšla v současnosti kniha „Vraťte nám naši marku!“. V ní pětice autorů, kteří jsou známi svými euroskeptickými postoji, tvrdí, že euro občany poškozuje. V té souvislosti je uváděno, že 78 procent Němců je přesvědčeno, že to nejhorší teprve přijde. A každý druhý Němec by pak prý přivítal návrat k německé marce.

„Já myslím, že vzhledem k té krizi je to celkem pochopitelná nálada ve veřejném mínění. Na druhou stranu krom jiného díky eurozóně zažívá Německo nebývalou prosperitu zejména ve svém exportu. Představte si, jak složitě by se Němcům exportovalo do zemí dnešní eurozóny, pokud by mělo mimořádně silnou marku,“ reagoval závěrem na touhu Němců po marce pro ParlamentníListy.cz Kalousek.

Pár desítek miliard jsme slíbili

Připomeňme, že dosud Česká republika schválila na řešení problémů eurozóny půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 miliardy eur, tedy skoro 38 miliard korun. Jde přitom o peníze devizových rezerv ČNB. Ještě před tím jsme poskytli záruky v řádu miliard korun na pomoc Řecku, Portugalsku a Irsku. Záruky přitom neznamenají, že jsme o peníze už přišli.

Částka 1,5 miliardy eur vznikla přepočtem částky na jednoho obyvatele ve stejné výši, v jaké odesílá pomoc eurozóně Polsko. Tím se dospělo k výrazně nižší sumě, než bylo po ČR požadováno. Původně jsme měli přispět částkou 3,5 miliardy eur.

Až přistoupíme k euru, tak...

Navíc se ČR zavázala k přistoupení k takzvanému Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), který by měl sloužit k záchraně krachujících států eurozóny. Účast v tomto paktu by v okamžiku přijetí eura pro Českou republiku znamenala závazek 350 miliard korun.