Lidové milice byly ozbrojenou pěstí dělnické třídy, připravené potlačovat demonstrace v době takzvané sametové revoluce v roce 1989. Pohotovostní pluk byl nejen připraven, ale i zasahoval. Někteří jeho příslušníci bili demonstranty pendreky jak žito. A někteří se za to, jako například komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, ani nestydí.

Náměstek hejtmana Josef Pavlík o svém členství v KSČ před rokem 1989 lhal. Přiznal se až pod tíhou důkazů, napsal nedávno server idnes.cz. Okresní soud v Jihlavě pak v půli listopadu zamítl žalobu náměstka Pavlíka na server Občasník. Žaloba se týkala údajně nepravdivého tvrzení o tom, že byl Pavlík členem Lidových milicí.

Bývalý policista, bezpečnostní šéf Vítkovických železáren, dnes ministr vnitra v Babišově vládě Lubomír Metnar se nemůže rozvzpomenout, jestli policejní škola, na níž před rokem 1989 studoval, nepomáhala při demonstracích. Jisté je jedno, na zásahy proti demonstrantům chodili téměř všichni frekventanti.

Z dokumentů, které ParlamentníListy.cz získaly, je zřejmé, že Lubomír Metnar v Pohotovostním pluku skutečně sloužil. Vyplývá to jednak z faksimile jeho personální karty, tak z rozkazu velitele Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, podplukovníka Břetislava Zdráhaly. Jako důvod zařazení do Pohotovostního pluku Zdráhala uvedl: “Na základě vlastních žádostí jmenovaných a při splnění zákonem stanovených podmínek.”

Lubomír Metnar byl podle těchto archivních dokumentů v Pohotovostním pluku zařazen od 1. března 1988 a působil v něm do 23. března 1989. Poté odešel na praxi ke Krajské správě Sboru národní bezpečnosti v Ostravě.

Zásahy v Praze a Středočeském kraj

V roce 1988 podle materiálů ministerstva vnitra Pohotovostní pluk vyčleňoval příslušníky k posílení bezpečnostních opatření pro potřebu Prahy a Středočeského kraje. Nad rámec rozkazu ministra vnitra poskytl Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti ČSSR v době od 1. ledna do 23. listopadu 1988 své síly a prostředky celkem čtrnáctkrát. "Nejvíce bylo vyčleněno příslušníků v době mimořádných bezpečnostních opatření ve dnech 19. - 22. srpna 1988, při dvacátém výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (celkem 606 příslušníků). Dále pak v době 27. až 31. října 1988 (celkem 700 příslušníků) a při Anežské pouti v Praze ve dnech 5. až 7. března (celkem 410 příslušníků)," dá se nalézt ve sborníku archivu ministerstva vnitra. Do této doby přesně zapadá Metnarovo zařazení mezi příslušníky Pohotovostního pluku.

V materiálech ministerstva vnitra se dá dále dohledat, že z obav z projevů rostoucí nespokojenosti s vládnoucí mocí nařídil první náměstek ministra vnitra kontrolu připravenosti pořádkových jednotek. Při těchto akcích byly nacvičovány různé varianty zásahu: s použitím vodních děl a obrněných transportérů, bez těchto prostředků, i kombinované. Z taktického hlediska byly nacvičovány klasické vytlačovací varianty, pak varianta "Rukáv" (obklíčení a vytlačení demonstrantů do přilehlých prostor) a varianta "Vajíčko" (obklíčení demonstrantů na místě a jejich postupné předvádění).

Jak na onu dobu vzpomíná ministr vnitra Metnar? Například časopisu Týden před nedávnem řekl: “"Jestli se ta škola jmenovala Pohotovostní pluk, si s odstupem času přesně nepamatuji. Já jsem tam byl v roce 1988, potom jsem byl na praxi v Ostravě. Počátkem roku 1989 jsem se pak vrátil na severní Moravu," tvrdí Metnar.

Popisovaný útvar Veřejné bezpečnosti zahájil činnost k 1. září 1970 s třetinovými stavy. Nicméně přípravy probíhaly již v roce 1969. Výstavba pluku byla reakcí komunistické elity na protirežimní demonstrace v roce 1969. Velitel útvaru byl podřízen přímo hlavnímu veliteli VB. Jmenován a odvoláván byl na návrh hlavního velitele Veřejné bezpečnosti ministrem vnitra České socialistické republiky (ČSR). Rozkazem ministra vnitra ČSR z prosince 1975 přešel Pohotovostní pluk 1. lednu 1976 do přímé podřízenosti ministra vnitra ČSR.

Nejvíce bylo vyčleněno příslušníků Pohotovostního pluku VB ČSR v době MBO (mimořádných bezpečnostních opatření – pozn. red.) ve dnech 19. – 22. srpna 1988 – 20. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (celkem 606 příslušníků a v celkovém počtu 9 487 hodin), dále pak v době 27. až 31. října 1988 (celkem 700 příslušníků, 14 366 hodin) a při Anežské pouti v Praze ve dnech 5. až 7. března (celkem 410 příslušníků a 4 912 hodin).

Z obav z projevů stále více rostoucí nespokojenosti s vládnoucí mocí nařídil 1. náměstek ministra vnitra ČSR veliteli Pohotovostního pluku VB ČSR pravidelně kontrolovat připravenost a procvičenost pořádkových jednotek PP VB ČSR. O situaci měl být nadřízený orgán velitelem PP VB ČSR pravidelně informován.

"Co se týče zásahů školy, tak my jsme cvičili, byly různé výcviky. Že bych se já účastnil zásahů? Samozřejmě, že jsme v rámci těchto výcviků jezdili. Měli jsme pohotovosti, měli jsme praxi, ale že bychom se účastnili zásahů, ne. Jestli to byly následné ročníky, to já nevím," tvrdí po téměř třiceti letech Metnar. Není vyloučeno, že se v dohledné době objeví další materiály, které mohou pomoci zmapovat jeho angažmá podrobněji.

Gerhard Nowak