S pohodlnou většinou 118 koaličních hlasů vstupoval Petr Nečas do Strakovy akademie. Za dva a čtvrt roku však ve funkci premiéra poznal všechno, jen ne pohodu. Dalo by se říci, že mnohem více než opozice ho v permanentním napětí udržovala samotná koalice. Ať už šlo o nevyzpytatelné Věci veřejné, aféry ministrů jeho vlastní strany končící demisemi, vyhazovy dalších dvou ministrů za ODS, jimiž chtěl upevnit svou pozici v čele strany. Nejčerstvěji pak odstoupení ministra Jaromíra Drábka a šestice spolustraníků rebelující kvůli zvyšování daní.

Přesto na sobě Petr Nečas při svých veřejných vystoupeních vůbec nenechává znát, že by na něj jakkoli působilo, že se s ním premiérské křeslo takřka ustavičně kýve. „Je to dáno mírou schopnosti adaptovat se na stres, protože všichni nejsme stejní. Někdo má schopnost vzdorovat víc, a třeba i trvalejším nebo mnohostrannějším vlivům na něj, než druhý,“ říká pro ParlamentníListy.cz uznávaný psychiatr Jan Cimický.

Když stres povolí, člověk se může sesypat

Sám je přesvědčen, že ze všech premiérů posledních let je právě Petr Nečas vystaven největším tlakům. „Na jedné straně působí jako člověk, který se nechá ovlivnit, na druhé straně to zvnějšku vypadá, jako by se ho neustálé problémy jeho vlády nedotýkaly. Ale je samozřejmé, že ten stres působí, to je objektivní záležitost,“ vysvětluje Jan Cimický.

Z pohledu zvenčí se nedá přesně odhadnout, čím se projevují některé příznaky stresového působení, ale pravděpodobná je nespavost či nesoustředěnost. „Pravdou ovšem také je, že dokud ten stres působí, tak ti lidé drží pohromadě. Většinou teprve ve chvíli, kdy ten stres povolí nebo pomine, tak teprve pak se začnou příznaky projevovat,“ upozorňuje Jan Cimický na to, že s člověkem může paradoxně víc zacloumat konec stresu než jeho dlouhodobé působení.

Nedokáže se vyjadřovat tak srozumitelně jako Kalousek

Mediální odborník Jiří Mikeš nezaznamenal během více než dvou a čtvrt roku ve funkci předsedy vlády u Petra Nečase nějaké změny. „Vždy vystupoval uvážlivě, ale někdy mohl i razantněji. A především jednodušeji, protože jeho politika bývá často nepochopitelná a on kolikrát nedokáže národu vysvětlit, o co jde a že jsou některé kroky vlády nezbytné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jiří Mikeš.