Muzikář podle svých slov na svém přesvědčení, že první přímo zvolený prezident České republiky by měl svoji práci pojmout především jako službu vlasti, nic nemění.

„Dokonce si ve svém věku nemohu klást nic jiného než rovnítko mezi potřebou sloužit vlasti a sloužit vlastní rodině. Bohužel v mém konkrétním případě ona potřeba žít oněch pár let, které mi zůstávají, více pro rodinu je výrazně zesílená zintenzivněním nezbytné péče o našeho silně postiženého syna. S jeho postižením sice žijeme smířeni již řadu let, ale jeho situace se bohužel v poslední době výrazně zhoršila a je téměř jisté, že to lepší zatím nebude,“ uvedl redakci Karel Muzikář starší.

Ten zároveň vyloučil, že by za jeho krokem stálo přesvědčení, že nebude schopen získat nutných 50 tisíc podpisů, které musí být nejpozději zítra odevzdány na ministerstvo vnitra.

Kandidatura na poslední chvíli byla součástí plánu

„Já jsem od začátku nepočítal se sběrem podpisů ani za 20, ani za více korun, ale s podporou 20 osvícených poslanců nebo 10 senátorů. Ačkoli to často nevypadá, je v Poslanecké sněmovně řada velmi inteligentních a myslících poslanců a v Senátu senátorů, kteří chápou jako chybu, že do tak důležité volby, jako první přímá volba prezidenta jistě je, postaví dvě nejsilnější politické strany kandidáty, kteří prakticky, částečně i pro svoji stranickost, nemají šanci vyhrát,“ zdůvodnil.

Ač se známý byznysmen pro kandidaturu rozhodl na poslední chvíli, své šance přesto neviděl černě. „I vystoupení na poslední chvíli bylo součástí mého plánu, řada velkých bitev byla svedena vítězně především s využitím momentu překvapení, o tom věděl hodně už Alexandr Makedonský či Napoleon Bonaparte. Počítal jsem především s masovou podporou podnikatelské veřejnosti,“ doplnil ParlamentnímListům.cz.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.