Šifry mistra Bakaly: Tajné kódy pro převzetí IPB, které rozluštil Kalousek

11.06.2012 14:24 | Zprávy

Při převzetí krachující banky IPB poskytl stát v roce 2000 ČSOB lukrativní garance. Přestože měla IPB hodnotu 34,2 miliardy, zbavil se jí za symbolickou korunu. Právě proto podal v únoru minulého roku ministr financí Miroslav Kalousek žalobu na neznámého pachatele, ale podle zjištění časopisu Týden Nejvyšší státní zastupitelství v těchto dnech případ odložilo.

Šifry mistra Bakaly: Tajné kódy pro převzetí IPB, které rozluštil Kalousek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Bakala

Dvanáct let staré převzetí IPB Československou obchodní bankou a podmínky, za nichž k tomu došlo, nebudou předmětem soudního řízení. Nejvyšší státní zastupitelství totiž po roce a čtvrt  vyšetřování odložilo případ, který v únoru minulého roku rozjel trestním oznámením ministr financí Miroslav Kalousek, když upozornil na to, jak nevýhodným procesem pro stát převzetí bylo.

Už během měsíců následujících po převzetí Investiční a Poštovní banky se ukázalo, že ČSOB se dostala hned ke dvěma kořistem. Jednak k síti poboček a jejich klientům, a potom ke státním garancím. O více než deset let později pařížská arbitráž dospěla k závěru, že díky neomezeným státním garancím měla IPB v okamžiku prodeje kladnou hodnotu 34,2 miliardy korun, ačkoli se jí stát zbavil za korunu.

Ministerstvo financí z taktických důvodů další postup tají

V únoru minulého roku proto podal ministr financí Miroslav Kalousek na Vrchním státním zastupitelství v Praze trestní oznámení. Původně ho chtěl směřovat na celou tehdejší vládu Miloše Zemana, nakonec poukázal jen na neznámého pachatele. Případem se až do konce letošního května zabývali policisté a státní zástupci.



Nakonec Vrchní státní zastupitelství případ odložilo, protože se nepotvrdila podezření z trestné činnosti. Nejvyšší státní zastupitelství pak při přezkoumání na základě podnětu ministerstva financí neshledalo pochybení v postupu VSZ. „Z taktických důvodů se k našim dalším krokům nebudeme vyjadřovat,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob na otázku, zda je tímto rozhodnutím pro ministerstvo celá záležitost uzavřena.

Šéf ČSOB rozeslal slovníček s tajnou řečí

Časopis Týden ale zveřejnil dokumenty, které ukazují, jaké manévry se kolem převzetí IPB odehrávaly. Podle nich lidé na klíčových místech měli už dvacet dní dopředu jasno, že ji získá právě ČSOB. Její generální ředitel Pavel Kavánek si o tom dopisoval s tehdejším ministrem financí Zemanovy vlády Pavlem Mertlíkem.

Při korespondenci používali tajný jazyk, v němž zeměpisná jména nahradila subjekty, o něž se jednalo. Indie byla IPB, Čína zase Česká národní banka, Mexiko představovalo ministerstvo financí, Kartágo bylo označení pro ČSOB, Norsko bylo krycím jménem pro Nomuru a Korea pro KBC Bank Brusel.

Plán převzetí byl znám předem do detailů

Stejnou korespondenci jako s tehdejším ministrem Mertlíkem vedl Kavánek i s guvernérem České národní banky Josefem Tošovským. Časopis Týden upozorňuje, že už dvacet dnů před převzetím upadající IPB poslal Kavánek oběma mužům dopis, jehož součástí je i slovníček, v němž se trojice domlouvá na tajné řeči. Dopis je jakýmsi průvodním listem k materiálu o několika desítkách stran, který do detailu popisuje, jaké kroky provede ČSOB po převzetí IPB.

Přitom tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že 12. června 2000 nastane „run“ na banku, při němž si klienti začnou houfně vybírat své úspory. Banka tak každým dnem přicházela o několik miliard korun v hotovosti a skupina dravců v čele s šéfem ČSOB Kavánkem na to byla až dokonale připravená, jako by ani nešlo o živelnou akci.

Podle Klause šlo o bankovní loupež za asistence státu

Po třech dnech rozhodla Zemanova vláda na svém nočním zasedání, že do banky pošle nuceného správce z ČNB. Do centrály IPB vtrhlo policejní komando, vyvedlo její manažery a instalovalo nového správce. A brzy poté vláda oznámila, že zkrachovalou IPB přebírá ČSOB. Tehdejší předseda ODS Václav Klaus označil způsob převzetí za „bankovní loupež za bílého dne za asistence státu“.

Měsíc před převzetím se v Paříži sešla trojice pánů Kavánek, Mertlík a Tošovský a na jejich schůzce  předal prvně jmenovaný dokument, v němž bylo hodinu po hodině popisováno, co má stát dělat. Zdroj časopisu Týden tvrdí, že jeho autorem nebyl nikdo z ČSOB, ale z investiční společnosti Patria Finance, kterou založil a tehdy ještě vlastnil finančník Zdeněk Bakala.

Schůzky zainteresovaných se zúčastnil i Bakala

Zapadalo by to do informací, které byly zveřejněny před dvěma roky ministerstvem financí a podle nichž se Bakala zúčastnil i utajené schůzky v Paříži. A to přesto, že jako jediný nebyl manažerem žádné zúčastněné bankovní nebo státní instituce. Oficiálně figuroval jako Kavánkův poradce. Později Bakala svou společnost Patria Finance odprodal právě bance ČSOB. Cena prý zohledňovala i Bakalovy lobbistické aktivity.

Už v roce 2000 zveřejnila vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny parlamentu závěrečnou zprávu k případu IPB. „V závěrečné zprávě bylo jednoznačně prokázáno, že scénář převzetí IPB Československou obchodní bankou byl připraven v soukromém sektoru a předložen 31. 5. 2000 na schůzce v Paříži ředitelem ČSOB Pavlem Kavánkem ministru financí Pavlu Mertlíkovi a guvernéru ČNB Josefu Tošovskému,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí.

Šifry použili ve správním rozhodnutí i úředníci

Scénář přitom přesně popisoval jednotlivé kroky, které musí v přesném časovém harmonogramu orgány státu učinit, aby ČSOB mohla IPB převzít. „Tento scénář (tzv. pařížský protokol) používal kryptogramy, které odpovídaly šifrám zveřejněným v časopise Týden. Došlo dokonce k takovým absurditám, že tyto šifry použil ve svém správním rozhodnutí i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jak jeho úředníci chvátali, tak kopírovali z privátních dokumentů, nikoli z vládních materiálů,“ přidává Ondřej Jakob jednu z perliček kauzy.

Bylo tak nade vší pochybnost prokázáno, že vláda, ČNB i nucený správce postupovali ve shodě podle zašifrovaného scénáře, který byl připraven v soukromé sféře. „Předsedou vyšetřovací komise byl dnešní ministr financí Miroslav Kalousek. Ten tuto skutečnost nejen uvedl ve zprávě, ale opakovaně ji předal k přešetření orgánům činným v trestním řízení. Tyto orgány nikdy neshledaly nic nezákonného na tom, že státní moc konala v jednotlivých dnech a hodinách přesně tak, jak předepsala privátní sféra v šifrovaných dokumentech,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz mluvčí Jakob.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Proč jste na navýšení rodičovského příspěvku netlačila víc dřív?

Myslím, když jste byli ve vládě? Myslíte, že teď něco zmůžete? A můžete aspoň říci, když už nejste ve vládě, proč a kdo byl proti navýšení rodičovské pro všechny a ve větší míře, která by zohledňovala inflaci a růst cen?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

20:21 Pozadí sporu o poplatky: Dusno mezi vládou a ředitelem Součkem. Jména, co vadí

Proč Fialův koaliční kabinet ve Sněmovně odložil legislativní změnu vedoucí k navýšení koncesionářsk…