I když většině obcí tato vládní novela z dílny Ministerstva financí pomůže, obce do 50 obyvatel s velkým katastrem, si naopak výrazně pohorší, čímž je ohrožena jejich existence. Některé z nich mohou dokonce přijít o polovinu peněz ze svého rozpočtu. To je i případ Šléglova na Šumpersku. Tamní starosta proto zvažuje podat ústavní stížnost.
„My máme 960 hektarů, ale podle kritéria bychom měli mít pouze 120, takže jsme trestáni za to, že máme velký katastr, o který se musíme starat. Nejvíce to postihne obce v podhůří a v horách, kde je velký katastr a málo obyvatel. Obce do 50 obyvatel, které nejsou v horách, sice taky ztratí, ale jedná se o ztrátu v řádu maximálně desítek tisíc. Ale u nás je to téměř likvidační,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz starosta Šléglova Zdeněk Císař (TOP 09).
Malé obce s velkým katastrem si pohorší
Podle něj se model, dle kterého se mají začít rozdělovat finance nyní, vrací před rok 2008. „Malé obce a ty pohraniční s velkým katastrem do té doby dostávaly velmi málo peněz. Tak v roce 2008 zavedli rozlohu katastru a tím se příjmy těchto obcí zvýšily,“ upřesňuje Císař.
Původní záměr počítal s pokrácením rozpočtů u čtyřech největších měst o 5 miliard. Protože tento návrh neprošel, doplatí na to asi 341 obcí. Obce v horách, které mají velké katastry si prý pohorší nejvíce. „Pan Kalousek je dvacet let v politice a zvykl si na to, že vše řeší globálně. Mluví se o kompromisu, jaký s ODS TOPka udělala, ale úplně se zapomnělo na lidi, kvůli kterým se to vlastně dělalo. Systém, kdy se kácí les a létají třísky, přece nemůžeme používat ve vztahu k občanům. Ministr Kalousek považuje za vítězství, že udělal kompromis, já to považuji za prohru,“ říká Císař.
Stížnost k Ústavnímu soudu
Podle něj sice jeho obec bude muset situaci zvládnout, nicméně nedostatek financí bude mít samozřejmě citelný negativní dopad, jenž se projeví především na vzhledu obce. Péče o obec a zeleň je totiž hlavní položka ve šléglovském rozpočtu, která představuje částku téměř 248 tisíc korun. Po zavedení novely o rozpočtovém určení daní prý šléglovští přijdou ročně o téměř polovinu celého rozpočtu, což je 231 tisíc korun.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka