Nový kult osobnosti aneb kdo balamutí voliče

Ing. Antonín Seďa

SOCDEM
mimo zastupitelskou funkci

Nový kult osobnosti aneb kdo balamutí voliče

Je to přesně jak přes kopírák. Nejprve pořad v českých médiích, poté kandidatura do Senátu, zviditelnění se jako neúspěšný prezidentský kandidát, založení své politické strany s vlastním jménem a poté pád do zapomnění, alespoň v to doufám.

Tak se dá stručně charakterizovat cesta pana Tomio Okamury na politický piedestal. Možná to všem připomíná politickou cestu bývalého ředitele NOVY či šéfa cestovní agentury FISHER.

Musím přiznat, že lidé zklamaní současnou politikou velmi rádi skočí na špek a populismus nových tváří z televizní obrazovky. Tak tomu bylo v případě nezávislého kandidáta do Senátu ve volebním obvodu číslo 80. Tomio Okamura, Pražák jak poleno, okouzlil svým zjevem a svými populistickými sliby hodně voličů. Jeho sliby zůstaly pouze na papíře a nyní jako lídr své politické strany Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury hodlá kandidovat ve Středních Čechách. Daleko od svých senátních voličů, daleko od moravských problémů.

T.Okamura vybudoval nový kult osobnosti a podobně jako A.Babiš či J.Bobošíková vsází na svoji osobnost k oklamání veřejnosti. Politický program Odvážně ke změně ukazuje, že předseda Okamura to nemyslí se změnou vážně. Navrhovaná opatření nelze prakticky realizovat, protože na rozdíl od Švýcarské konfederace platí u nás jiná pravidla založená na historickém vývoji. Řada opatření je v příkrém rozporu s Ústavou ČR a platnými zákony. Populistické sliby se sice dobře poslouchají, ale nikdo prozatím nepoložil otázku, kolik to vše bude stát a kdo to zaplatí.

Občané a voliči ze senátního volebního obvodu 80 by se měli konečně zajímat, z jakého důvodu je T.Okamura hodlá zradit, proč se nebude zajímat o jejich každodenní problémy a proč si neplní své sliby, dané v minulém roce. Osobně jsem byl vždy přesvědčen, že problémy spoluobčanů může pochopit a řešit pouze ten, kdo žije a pracuje ve stejném regionu. A také nemám rád politiky, kteří tak rádi balamutí voliče, i když mohu pochopit, že pro některé jsou jednoduchá řešení přitažlivá. Včerejší předvolební televizní debata jasně ukázala obrovský nerealistický populismus lídra hnutí Úsvit přímé demokracie. Zároveň ukázala, že pan Okamura ztrácí nejen nervy, ale svým ostrým útokem na redaktorku, že ztrácí i soudnost.

Populismus, rasismus a xenofobie však nikdy nepřispěly k rozvoji žádné demokracie a občanské společnosti. Pro rozhodování voličů by měly hrát jiné důvody. Jako je reálnost splnění politického programu, odvedená práce a důvěryhodnost toho daného politika a zejména znalost prostředí a problémů v dané obci, městě či regionu. Sednout na lep známým tvářím se totiž nemusí vyplatit, tak jako tomu bylo v případě výše jmenovaných či předsedy Věcí veřejných R.Johna. Opravdu není voličům podezřelé, proč za Úsvit T.Okamury kandiduje V.Bárta, kterému se již jednou svým podnikatelským projektem podařilo voliče oklamat?