Prostě dodaly potřebný počet hlasů pro pravicové vládní koalice, a to
bez ohledu na principiální rozpory předvolebních slibů s povolebními
činy těchto stran. Pomoc českých pravicových médií k prosazení nových
politických subjektů bez jasného programu, bez členské základny, ale o
to více provázaných s byznysem i těmito médii svědčí nikoliv o tolik
proklamované změně k lepšímu, ale spíše o prosazování osobních či
skupinových zájmů. A také o nutnosti zachytit hlasy nespokojených
pravicových voličů.
Příkladem je Babišem založené a
podporované politické hnutí ANO 2011, které se netají tím, že je
pravicově zaměřené. Její mediálně známé osobnosti (podobnost zajisté
čistě náhodná s osobou R.Johna před volbami v roce 2010) se snaží
přesvědčit veřejnost, že nekopou v dresu miliardáře A.Babiše, s cílem
zachovat snížené zdanění firem a podnikatelů, s úkolem neomezovat dobrý
byznys pěstování technických rostlin či s myšlenkou bránit se proti
evropským regulacím v kontrole kvality potravin. To opravdu nejsou
politici, kteří makají ve prospěch veřejného zájmu, ale jsou to osoby,
které makají a budou makat v úzkém zájmu pana podnikatele. Však je také
platí a úkoluje.
Je prazvláštní, že veřejnoprávní ČT ve svých
předvolebních vysíláních opět zvolila nestandardní předvolební modely
takzvaných volebních potenciálů. Opět zřejmě proto, aby podpořila nové
politické subjekty, a to zejména Babišovo hnutí ANO. Volební potenciály
totiž vůbec nic neříkají o preferencích voličů k jedné politické straně,
kterou budou volit. Pouze mohou ukazovat chování těch nerozhodnutých,
kterých ovšem je nějakých 25%. Je také záhadou, proč sdělovací
prostředky více nepoukazují na minulost pana Babiše a jeho podnikatelské
aktivity či na jeho velmi úzké vazby na politiky v době privatizace.
Zřejmě proto, že miliardář Babiš jde ve šlépějích V.Bárty a
S.Berlusconiho. Ale to nepovede k větší demokracii, ale naopak k
mediokracii a ke kultu osobnosti. Ale to jsme tu již měli.
Každá
politická strana má mít jasný a čitelný volební program, má mít členskou
základnu, která dohlíží na plnění tohoto programu a má mít
představitele, které se tento program snaží uplatňovat v praxi. Proto je
důležité se nenechat opětovně napálit známými tvářemi, populistickými
proklamacemi či hesly, které nebude možno v praxi realizovat.
Podnikatelsky založené politické strany a hnutí mají sloužit jako
berlička možným pravicovým vládám. Rozhodně nezvýší důvěru občanů v
politiku a v demokratické instituce, ale naopak přispějí ke snížení
kvality a dostupnosti veřejných služeb a k omezení solidarity v naší
společnosti.
Sociální bezvědomí pravicových vlád nesmí
pokračovat. A jaká existují řešení? Ztracený polistopadový étos
politiky, který vyprodukoval Věci veřejné a TOP 09, pokračuje v podpoře
ANO 2011 a Úsvitu přímé demokracie. Obě hnutí mají společného
jmenovatele a to novodobý kult osobnosti, která má údajně jako mesiáš
zajistit prosperitu země. Že je to bluf ukáže pouze čas, nicméně ten čas
může být pro občany České republiky velmi drahý. Proto jediným logickým
řešením po sedmi letech vlády pravice je dát šanci levici. Chce to
silný mandát pro sociální demokracii, která jediná dokáže zastavit
privatizaci veřejných funkcí státu a udržet tolik potřebnou sociální
soudržnost společnosti.