Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)
O Africe česká média dlouhodobě prakticky mlčí, jakoby stále o ní platilo: hic sunt leones. Anebo možná v trochu modifikované podobě hic sunt ebola.
Když si přečtu české noviny, nevycházím z úžasu. Nechápu, proč si V. Klaus tři roky po jeho úmrtí vyrovnává účty s V. Havlem. Je to zbytečné a osobnosti V. Klause nehodné.
Intervence České národní banky (ČNB) na oslabení české koruny a ztenčení peněženek českých spotřebitelů, jimž se v důsledku zásahu ČNB zdražily nejen zahraniční dovolené, ale podražilo i veškeré dovážené zboží, slaví v těchto dnech svůj první rok.
Již před volbami v roce 2010 jsem upozorňoval na to, že je možné k povzbuzení hospodářského růstu a k podpoře veřejných investic použít také několik desítek miliard korun, které zatím bez užitku leží na účtech státních podniků.
Rektoři Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (s podporou některých rektorů, kteří pozvaní byli) jsou nespokojeni s tím, že je Zeman nepozval na „svůj večírek“, promiňte, na slavnostní shromáždění k výročí 28.10.
Vyjádření rakouského kancléře Faymanna, že Rakousko odmítá akceptovat vybudování českého trvalého úložiště jaderného odpadu blízko svých hranic a využije vůči ČR všech prostředků, aby takovému kroku zamezilo, je ukázka toho, jak toto téma citlivé.
Včerejší interview na ČT s E. Wagnerovou, senátorkou a bývalou místopředsedkyní Ústavního soudu bylo typickým představením politika pravdy a lásky.
V šumu dnešních dnů téměř zaniklo vyjádření ministryně pro místní rozvoj K. Šlechtové, že pokud od 1. 1. 2015 nevstoupí v platnost služební zákon, může to ve svém důsledku pro Českou republiku znamenat zastavení čerpání peněz z evropských fondů.
Islámský stát (IS), jako poněkud amorfní organizace, chce dát zřejmě světu najevo, že počítá se svou dlouhodobou existencí. Hledá ropné odborníky, kteří by na území, jež IS ovládá, řídili ropnou produkci, a nabízí jim roční plat 225 tisíc dolarů.
Nehodlám se připojovat ke štvanici na prezidenta Zemana, zejména když vidím, že sprosťáctví prezidenta odsuzují titíž lidé, kteří ještě před pár měsíci za to samé aplaudovali K. Schwarzenbergovi.
Vláda v roce 2009 zaplatila firmě ProMoPro za technické zajištění českého předsednictví EU 525 milionů, ale podle obžaloby dostala firma 388 milionů na základě faktur za činnosti, jež se buď vůbec neuskutečnily, nebo nesouvisely s předmětem smlouvy.
Ministr průmyslu a obchodu J. Mládek v Otázkách Václava Moravce uvedl, že vláda bude v energetické koncepci státu prosazovat cestu využití jaderných a uhelných zdrojů, a naopak nechce jít cestou velké podpory plynových elektráren a obnovitelných zdro
Na prezidenta Zemana se za poslední dny snesla vlna až hysterické kritiky jednak za jeho vyjadřování v souvislosti s cestou do Číny a v Číně a jednak za jeho vulgaritu.
Již před několika lety jsem na parlamentní půdě varoval před naprosto zbytečnou účastí Armády České republiky v Afghánistánu.
Lidsky naprosto chápu to, že zhruba dvě desítky profesionálních komunistožroutů nechtějí přijít o práci v naprosto zbytečném a historii prznícím Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Obě dvě po parlamentních volbách nejsilnější strany, Blok P. Porošenka a Lidová fronta A. Jaceňuka, by měly hledat cestu ke společné dohodě, kterou by každý včetně Západu a Ruska, nemluvě pak o většině obyvatel Ukrajiny, uvítal.
Švédsko jako první země EU uznalo Palestinu. Již před svým vstupem do EU uznalo Palestinu např. Slovensko. Krok Švédska v tomto směru tedy v mezinárodní politice není takovým průlomem, jak se z něho dělá.
Tradiční politické strany s omezeným přístupem k finančním zdrojům by měly urychleně podpořit plán B. Sobotky na stanovení limitu na financování volebních kampaní.
Strany vládní koalice nakonec přistoupily k vytvoření koalice i v Ostravě, a to poté, co z tohoto města, kde ve volbách zvítězilo ANO, přicházely ohledně nového vedení radnice protikladné zprávy.
Vítám rozhodnutí Sněmovny, která včera zamítla senátní předlohu zákona o Národním parku Šumava, jehož někteří předkladatelé, například senátor Jirsa, jenž na zákonem dotčeném území vlastní pozemky, byli v jasném konfliktu zájmů.
